str. 33
zprávy o „Rusínech", jejich oděvu, stravě, obyčejích rodinných atd. Vědomosti autorovy nejlépe charakterisuje zmínka, že v Haliči vedle Poláků žijí ještě dva „národové", totiž „Rusíni" a „Huculi".31) Věcnější jest informativní stať „H u c u 1 i" (Světozor 1867 str. 153), psaná podle — Wójcického, ačkoliv v Časopisu čs. musea již před třiceti lety cennou studii otiskl Vahylevyč, z něhož polský autor leccos přejal. Drobné příspěvky uveřejňované porůznu po časopisech přirozeně nepřinášely nic nového ano často opakovaly chyby dávno vyvrácené. Krátký článek ,,K o-z á с i" (Světozor 1870 Příl. k č. 18) vypravuje o kozáčkem životě táborovém, v kohfusní slátanině J. S. L o u d n í k a ,,L o u p e ž-n í c i v Karpatech" (Čechoslovan 1874 str. 59) hemží se nesprávnosti, připomínající pokusy let dvacátých, črta „O tanci n a U k r a j i n ě" (Světozor 1874 343) informuje sice jen stručně, ale správně, a připojuje malé ukázky písní. Obšírná causerie J. D u n o v s k é h o ..Žena v n á, r o d n í písni slovanské" (Světozor 1873, 1874) přihlíží také k lidovým písním ukrajinským.
Koncem let šedesátých do služeb slovanské vzájemnosti vstupuje také umění výtvarné, hlavně ve Květech a Světozoru, našich nejlepších ilustrovaných časopisech onoho období. V tom byl skutečně významný pokrok proti dobám předešlým, poněvadž vhodně volené reprodukce daleko lépe dovedly vzbuditi zájem, než pouhý popis slovní. Motivů ukrajinských najdeme několik. Jsou tu jednak typy národopisné, jednak pohledy krajinné atd.32)
*
Od let čtyřicátých, kdy střízlivé zprávy К. V. Zapa počaly pronikavěji objasňovat! kulturní i národnostní poměry v Haliči, se prohlubují naše vědomosti o ukrajinském národopise. V třicetiletém vývoji dalším (do let sedmdesátých XIX. století) zaznamenáváme dvojí důležitý obrat způsobený událostmi politickými: Slovanským sjezdem r. 1848 a povstáním polským r. 1863. Roku 1848 „Rusíni" vystupují jako samostatný národ na Slovanském sjezdu, domáhají se rovnoprávnosti a jejich snahy sympaticky sledují též čeští členové památného shromáždění, z, nichž některé (na př. Zapa, Šafaříka a j.) к vůdcům národního hnutí haličsko-ruského poutaly svazky přátelské. Důsledek těchto
31) Obrazy života 1862 (69 nsl.) přinesly stať „Ruské stepi". Překlad z díla Haimmova.
32) Světozor 1867: „Vesničané na Malé Rusi". Podle skupiny na Národopisné výstavě v Mostově kreslil K. Maixner. — 1869: Kyjov nad Dněprem. — 1870: „Haličtí Rusové". — „Rusové uherští". (Typy národop.) — 1873: „Kozáci". Podle obrazu Chelminského. —• 1874: „Rusínští sedláci v Haliči".
Květy 1868: „Strážnice kozácka na Ukrajině". — „Crkva Samotina na Volyni". — 1869: „Volyňské typy" (kresba Fr. Zvěřiny). — „Vychování Jer. Višněveckého" (podle obrazu L. Piccarda). — „Motozenkovy sosny" (Fr. Zvěřina). К obrazům byly připojovány stručné poznámky, výklady, drobné črty dějepisné, národopisné atd.
