mala jen překlady nové. Výbor písní mlaoruských35) není sice rozsáhlý — celkem jen 17 písní — ale jest dobře volen. Obsahuje kolomyjky, lyriku milostnou a baladickou epiku. (Tu vybrány rázovité motivy ukrajinské, na příklad Vdova a havran, některé „Dumky" atd.) Písně obřadní ani dumy nejsou zastoupeny, jistě na škodu celkového obrazu.

Na základech mnohem širších je založen podnik „Matice moravské", sborník Vymazalův.36) Roku 1871 N. V. Gerbel vydal antologii Поэзія Славянъ (Сборникъ лучшихъ поэтическихъ произве-деній славянскихъ народовъ въ переводахъ русскихъ писателей),37) v níž o lidových písních ukrajinských pojednal O. Miller (ovšem jen stručně str. 18—19) a o literatuře maloruské N. Kostomarov v pěkné přehledné stati. Písní bylo otištěno — v ruských překladech — 28.

Vymazal svůj „Pohled na maloruskou literaturu" založil jednak na stati Kostomarovově, hlavně však užil článků Per-wolfových v Obrazech života a v Slovníku naučném. Přejal od něho nejen krátký nárys kozáckých dějin, ale i rozdělení dum a poznámky formální. Výbor svůj (47 písní) většinou pořídil ze starších překladů, otiskovaných po časopisech, zejména z Golla čerpal mnoho (14 textů), překlady dum jsou z Perwolfa, ale také z Čelakovského a z Kytice vvdané Slavií přejal četné texty. Vymazal přeložil dumu o útěku tří bratří z Azova podle textu Štúrova (předchůdcem jeho byl ovšem Sobotka, který tuto píseň přeložil ve Květech), dále známou píseň „Za Dunaj se kozák bral" (přeložil dříve již Hanka) a ještě tři písně — celkemí jen pět ukázek.

Je zajímavo sledovati ohlas Kytice a Slov. Poezije v českém tisku. Byl nepatrný, ani jednomu dílu nedostalo se důkladnějšího rozboru kritického, nikdo se nepokusil na základě těchto anthologií o soubornější článek. Neruda v ..Národních Listech" (srovn. S. S. Rada II., díl VIL, část 2., str. 227 nsl.) vřele uvítal podnik Matice moravské, která vykonala, „co již dávno měla vykonat literatura naše". Vzdělanci čeští znali poesii slovanskou málo, jen z ukázek po časopisech, ale tyto ojedinělé pokusy časem zapadly a je obtížno shledávati je po ročnících periodických publikací. „Krásy slovanského básnictví nevešly nám v jasné vědomí, neměli jsme dosti jasného celkovitého obrazu z něho, nepůsobila na nás jeho zvláštnost dojmem plným" (str. 228). Pochválil výběr, ocenil překlady pořadatelovy a také ukrajinských písní se dotkl otisknuv výňatek z Kostomarova o rozdílu písní velikoruských a ukrajinských. Úsudek Nerudův vystihl vlastní význam díla, patrný ještě dnes a snažil se vzbuditi zájem o záslužný sborník moravský. Lumír (1874, str. 60) přestal na suché