zprávě, v níž vytkl příliš bibliografický ráz přehledů literárně-historických a nedostatek nových překladů.

Vzpomeneme-li si, jak by dílo toho druhu bylo působilo ještě před 10—15 lety na prahu nového období konstitučního, uvědomíme si významný obrat, který tehdy nastávalv českém básnictví: V těcn letech počma převláúati vliv zapadni, románský; orientace slovanská zůstává časopisům moravským (Koledě), později u nás Ruchu a j., časopisům, které vedle representativního orgánu tehdejší poesie, Lumíra, ustupují na místo druhé.

Výbor Vymazalův dovršuje třicetileté období tvořící obsah této studie. Má ráz retrospektivní, neboť pořadatel většinou shrnul překlady starší a bez výhrady přijímal názory Kostoma-rovovy o dějinách i literatuře ukrajinské.

Téhož roku v Kijevě Antonovič a Drahomanov vydali svou sbírku historických písní ukrajinských, kritickou revisi starších prací i základy badání nového; současně také mladá Ukrajina, vedená Drahomanovem, k němuž záhy přistupuje v Haliči Ivan Franko, vytyčuje si nové cíle literární a formuluje jinak program národní, zdůrazňujíc myšlenky svobodomyslné. Ve vývoji literatury ukrajinské nastalo nové období, avšak ohlasy tohoto hnutí pronikly k nám mnohem později — také svědectví chah-noucího zájmu o věcné poznání literatur slovanských.

(Příště dále.)

Pohlížíme-li na lidové kroje jako na soubor jednotlivých součástí, které byly historickým vývojem sváty v celek a působením různých vlivů různě pozměňovány a přizpůsobovány, půjde nám při jejich studiu především o utřídění těchto jednotlivých součástí. Půjde tedy o to nabyti jednak názorného přehledu, jak se měnily, v jaké typy se ustálily a v jaké jsou genetické souvislosti, jednak vyzkoumati, jaké vlivy to rozhodovaly o jejich vývoji, aby mohlo být nakonec uvažováno o jejich původu.

Na Slovensku chybí dosud s dostatek zevrubného a všestranného materiálu, na jehož základě by mohly býti spolehlivé úsudky vyvozovány, a nynější práce o krojích musí proto zů-stávati valnou většinou rázu soupisového. Ale i pro pořizování popisného soupisu metoda monografická nabízí se sama, sle-dovati totiž na daném území vždy jeden zjev za druhým, jednu součást obleku po druhé a určit zevrubně všechny varianty, ohraničit přesně jejich rozšíření a vysvětlit je se zřetelem k prostředí, v němž existují. Tím vynikne přehledně obraz o nich a popis, s jednoho stanoviska podaný, zdůrazní výstižněji obdoby i rozdíly.