str. 46
šikměji, k jedné straně výše, k druhé níže. Kromě toho spodní cíp nespadá tak hluboko k rameni, nýbrž přiléhá pevněji k hlavě a zůstává skryt pod vyšívaným pruhem. Přední pruh směřuje rovnoběžně s ním, tedy šikmo, a zdánlivě leží více vzadu než na Čičmanech. Kromě těchto podrobností je však obojí způsob vlastně stejný.7)
Odlišnější je variant, obvyklý dnes ve Valašské Belé a okolí. (Obr. 6.) Roucha, zde nazývaná šata, je sice táž, ale úvaz se
Obr. 5. Žena v podvíce z Čičman u Rajce. — (Fot. prof. K. Cnotek.)
různí. Předně první polovička šaty, ovinutá kolem hlavy, je stejnoměrně vytažena dozadu, takže žádný cíp nevisí níže, nýbrž celý okraj rovně splývá na plece. Dále druhá polovička šaty je
7) O kroji zliechovském psal F. Kretz: Z okolí Čičman, Naše Slovensko II. 1908, s, 32—33 a Na ZliechO'V a Belů, tamtéž, s, 62—64. Zde jsou i zdařilé fotografie žen ze Zliechiova, z nichž některé (s. 24, 32) jsou určeny mylně za belanské. Rovněž nesprávně je popsána grgule, která je vždy poď čepicem, nikoli na něm (s. 63), a všední úbor Zliechovanek, které si neváží na hlavu šátek, nýbrž krátkou ,,fertuchu" (zástěru).
|
