zdoba konců na pouhé linky. Zato okolo Trenčína vynikaly opět bohaté výšivky podobné těm, jež vídáme na čtverhranných obojcích. (Zvláštností byly t. zv. „turecké květy".) Samostatnou skupinu vytvořily si okrsek bošácký a lubinský, jejichž skvostně vyšité konce šatek, nazývané „správy", jsou nejznámější ze všech. Na šatkách s protějšího břehu Váhu vyskytují se motivy píšťanského vyšívání, šatky myjavských kopanie blíží se moravským z Horňácka.

Způsob vázati šatku do týla je hojně rozšířen po Slovensku. Zde na západě připojuje jse jeho území k oblasti moravské jako její přímé pokračování a na východ postupuje dále do jižního Slovenska. Ne tak již pojmenování šatka, které je (příznačné jen pro kraje západní. Známé je nejen na Moravském Slovensku, nýbrž i na Hané a lna Litomyšlsku. Zato již v severním Tren-čansku rozumějí pod šatou jen čtverhranný šátek a ve středním Slovensku zástěru,15) kdežto dlouhá šatka na hlavu (bývá nazývána v Hontě „dlhý ručník" nebo i „náčelník", „náčouník",18) v Novohrade a jižním Gemeru „uteráč"17) a v Šaryši i „chustka".18) Ani na západním Slovensku není název „dlhý ručník" neznám a používají ho nejvíce v Pováží, od Novoměstská a Píšťan-ska na jih. Na Rybansku jmenovali šatku i „emadoch", v okolí Bošáce „škróbka". Zajímavé je pojmenování „rúbek", které se udrželo (v celém horském okrsku bánovském od údolí dubodiel-ského až po teplické a od hor Inovce po Rokoš. (Viz mapku.) Odjinud na Slovensku neznám k němu dokladů, vyjímajíc gemerský „rub", znamenající jednoduchou zástěru. Výraz rub se svými četnými obměnami je znám ve všech slovanských jazycích, označuje šat, kus šatu, někdy hrubého, šátek nebo vůbec plátno. (Miklosich EW.) Ale často znamená přímo plachetku na hlavu, jako v našem případě.10) Na Slovensku udrželo se slovo to v horských zákoutích jedné z 'velmi archaických oblastí. I zde je však na ústupu. Ve skutečnosti žije jen v údolí Trenč. Teplic (Omšenie a D. Poruba), jinak jen v paměti lidí. Patří pravděpodobně staršímu pokladu slovnímu.

Pod-názvem-podvika nalezla jsem i v nejsevernější části Trenčanska, v okolí Čadce, šatku do týla vázanou. Na rozdíl od