obyčejné podviky severotrenčanské jmenují ji však „podvika na ovijky" a rovněž i úvaz sám je „na ovijky". V údolí Čerňanky přehazovaly si ženy oba konce napřed na prsa.20)

Způsob vázati šatku do ;týla může být starý. Na vyobrazeních středověkých žen západoevropských často můžeme jej vi-děti. Ale jakožto úbor ženy je jistě pozdější zjev. Jestliže důvodem k zavíjení bylo ženám ukryti vlas a zahaliti hlavu, uvázání šatky dozadu bylo by k tomu málo vhodné. Mohlo se ujmouti tehdy, když týl hlavy kryl čepec a když se zdálo žádoucím, aby jeho výzdoba vynikla. Šata není nevhodná jako úbor dívčí, (jak ukázal L. Niederle (ŽSS I. 2. 508), a dívčí „vínky" skutečně často se vyskytují ve tvaru úzké šatky či složeného šátku. Rovněž na Slovensku nosí šatku na hlavě i děvčata. Ale ženám patřilo se zahaliti hlavu pečlivěji.

*

Tímto přehledem byly vyčerpány různé způsoby, jak se zavíjely ženy |na severozápadním Slovensku. Jednak byly zachyceny poslední typy zavití, již již mizející, z nichž některé jsou pro historii krojů značné důležitosti, jednak podány byly příspěvky )k charakterisaci oblastí, zejména k ohraničení oblasti severní. Další popisy ostatních součástí obleku obraz ten ještě doplní a prohloubí, takže vývoj kroje i směr kulturních vlivů vystoupí ostřeji. Až bude pak s dostatek znám materiál i z ostatního Slovenska, bude možno podrobněji prováděti i práci srovnávací.

Tato knihovna byla založena r. 1924 pro podporu kulturního sblížení našeho národa s Jihoslovany a pro usnadnění studia těm, kteří se chtějí seznámiti s jihoslovanskými zeměmi a jejich obyvateli v různých směrech. Dnes tato knihovna čítá již okolo čtyř tisíc svazků děl různých oborů, vedle beletrie původní i přeložené jsou zde nejčetněji zastoupeny zeměpis, historie, politika a najdou se tu i některé knihy, jež patří do oboru studií národopisných. Poněvadž veškeren život národů jihloslovanských, zvláště těch, kteří obývají poloostrov balkánský, jest velmi úzce spiat historicky, geograficky a etnograficky s životem neslovanských národů jako Albánců a Řeků, bylo již při samém založení této knihovny vysloveno přání, aby byla při ní zřízena zvláštní oddělení hellenik a albanik. Zásluhou dra M. Koutského, plk. dra