Nopcse Aus Šala und Klimenti. Albanische Wanderungen2) (Sarajevo 1910) u L. v. Thalloczyho Illyrisch-albanische Forschungen (I. 1916 zde hlavně o právu zvykovém); u Fr. Lovra Mihačoviće, jehož spisek do němčiny z chorvatského jazyka přeložil Ot. Szlavik a vydal y Praze 1913: Durch Albanien, a u Spir. Gopčevice v jeho dvou pracích: Oberalbanien und seine Liga (Leipzig 1881) a Das Fürstenthum Albanien, seine Vergangenheit, ethnographischen Verhältnisse, politische Lage und Aussichten für die Zukunft, Berlin 1914. O krojích píše autor italské knihy Albania, Monografia antropogeografica (Roma 1905). Písně, přísloví, hádanky a tři pohádky kmene Tosků jsou otištěny v práci M. Ehrema bei Vlora: Aus Berat und vom Tomor (Sarajevo 1911). K tomuto stručnému přehledu prací, které jsou v jihoslovanské Strossmajerově knihovně a které obsahují mnoho poučení o albánském folkloru, možno při-pojiti ještě několik knih. Obsahují třebas jen drobné než přece jen zajímavé poznámky národopisné: Dr. V. Geor-gevitsch: Die Albanesen und die Grossmächte, Leipzig 1913 (srbsky Arnauti i veliké sile. (Beograd, francouzsky: Les Alba-nais et les Grandes Puissances, Paris), M. S. Stavrou: Etudes sur l'Albanie, Paris 1922, Jacques Bourcart: L'Albanie et les Albanais, Paris 1921, Albanien, ein Hilferuf, Wien 191.3, Sam bey Frascheri: Was war Albanien, was ist es, was wird es werden? Leipzig, Wien 1913, M. Kaucký: V horách severní Albanie 1910 a E. Liebert: Aus dem nordalbanesischen Hochgebirge, Sarajevo 1909.

Knihovna obsahuje i Arkiv za arbanasku starinu, jezik i etnologiju a jest ve stycích i s jihoslovanskými badateli o Albanii.

Přirozeně toto oddělení není ještě tak vybudováno, aby obsahovalo všechny důležitější spisy, než jest dán k tomu pěkný základ, který bude časem doplňován a rozšiřován. Uvedené knihy, jež jsou důležité pro etnografa, zvyšují již dnes cenu a význam této poměrně ještě malé sbírky knih o Albanii.

Po dlouhé přestávce počal zase vycházeti péčí bulharské Akademie znamenitý a známý „Sbornikъ za narodni umotvo,-renija i narodopisi)". Právě vyšlá jeho XXXVI, knížka (str. XVI a 344, Sofija, 1926), pod redakcí Ant. P. S to i 1 o v a, nese nadpis „Bъlgarski, aromъnski i albaski folklor".

Bulharská vláda i akademie totiž sbírala po více již než: 40 let rozmanité projevy bulharského, rumunského i albánského