59

lidu; mnoho z těchto sbírek určila k tisku, leccos také vytištěno v „Sborníku", „Pregledu" i jinde, ale přece zůstávalo dosti ne-tištěného a materiál tento za 40 let narostl měrou velikou. Pověřil tedy histor.-filologický odbor Akademie svého člena A. P. Stoilova úkolem, aby tyto masy materiálů folkloristických probral a to, co dosud nezastaralo, otiskl. A. P. Stoilov touto knihou předkládá nejcennější materiál.

Podle jeho zprávy je zde vydána práce osmi sběratelů, z nichž zejména vynikají zemřelý folklorista K. A. Šapkarev a rovněž zemřelý před 20 lety bratr vydavatelův Chr. P. Stoilov. Z jejich materiálů (a sbírek ostatních sběratelů) jest tu otištěno 120 národních písní (a 223 motivů), rozdělených na pět oddělení (ballady, obřadné, zvykové, junácke atd.), 19 po-hádek, 72 pověr, 10 říkadel a lekování, 480 háda-nek, 1156 příslovía doplňky k slovníku tajné řeči (začal jej sestavovali † Chr. P. Stoilov v 8. svazku „Sbornika"), mimo drobnější příspěvky k dětským hrám, obyčejům atd. Všecek tento materiál je vzorně vydán a opatřen velmi zevrubným a poučným ukazatelem.

Jak čtenář vidí, vynikají z těchto sbírek dvě zvláštním bohatstvím, obě z materiálů, jež K. A. Šapkarev sebral v Makedonii — obě samy jsou chloubou bulharské práce národopisné.

„Poslovici (i poslovični izrazi)" jsou uspořádány abecedně (str. 204—274) a u každého z těchto 1156 přísloví jest udáno přesně místo, odkud zapsáno, připojen výklad a odkázáno k paralelám sbírky samé; není to tedy pouhý syrový materiál, jaký dost často nalézáme zvláště v některých našich vlastivědných sbornících.

„Gatanki" jsou rovněž tak dokonale zpracovány. Jsou srovnány rovněž abecedně podle rozluštění (str. 178—203) ve 215 kapitolkách („agne" — „jajce"; 216. kap. „bez otgatki" shrnuje hádanky neznámé), v nichž podáno 480 variant; ke každé variantě opět udáno místo zápisu a podán odkaz k základní práci Chr. P. Stoilova.--

Při této příležitosti chci se několika slovy zmíniti o životní práci Chr. P. Stoilov a, tohoto mladého, předčasně zemřelého folkloristy bulharského (1879—1908). Za životní svůj úkol si obral studium bulharských hádanek v nejširším rozsahu; připravil se výborně k té práci znalostí literatur slovanských, balkánských i ostatních evropských; sebral ohromný materiál a pokusil se o jeho klasifikaci. Byla to jeho (německá) disertace, uložená mu Jagićem, za niž nabyl doktorátu ve Vídni. Je tam sebrána úplně literatura předmětu, provedena klasifikace a snesen veškerý lidový materiál. Pracoval však dále, nebyl sám1 svou prací spokojen — ale dříve, nežli ji mohl ukončiti, stihla ho smrt. Bratr, A. P. Stoilov, vydal jeho dílo bulharsky 1914 v XXX. svazku „Sbornika" „Klasifikacija na bъlgarskitě narodni gatanki" (str. 1—146). Je to práce ohromná; je v ní zklassifikováno 2392 hádanek v 17 skupinách se 378 motivy, 890 varianty a 1125