Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 72

ska vypravuje mladý umělec, který vyrostl mezi prostým lidem valašským a od dětských let slýchal vypravovati rozmanité pověsti. Zaznamenal'také, kdo je vypravoval, nejvíc to byl staříček „Skrabanečkovi", jehož památce tato kniha také věnována. Pověsti jsou reprodukovány nářečím a slova nezvyklá pod čarou vysvětlována. Dosti četné pověsti o zbojnicích nemají nic společného s běžnou tradicí lidovou. Do první pověsti (str. 14) jest zařazena pověst o hospodáříčkovi, raráškovi, skřítkovi, úplnější než jest obvyklá; viz Kubín, Podkrkonoší záp. 679 č. 90 a 724 č. 216, a přidáno k tomu jak byl hospodáříček chycen do sklenice, jako jinde čert, srovn. Anmerk. K. H. M. Grimm, sv. II. str. 416. Sklenička potom zaklíněna vazovým dřevem. Místo vazu bývá klokoč, ač též proti hastrmanu užíváno vazového lýka; srov. Kubín, Kladské povídky II. str. 250—251. Více mají shody s lidovou tradicí hojné pověsti o pokladech: když se zakleté postavě vezme klíček z úst, jest vysvobozena, jinak musí ještě 100 let strádati, str. 55; srov. Kubín: Kladské povídky II. str. 9. Při kopání pokladu nemá se muluviti ani se ohlédnouti, str. 58, 94, viz Kubín, Kladské jjovídky I. str. 108, Polívka: Povídky opavské a hanácké 116—117. Různé pověsti jsou o kouzelné knížce, zvané „kryštofka", srov. Kubín: Kladské povídky II. str. 252, jmenuje se též „zemský klíč" a zaříkají se jí poklady. Hledat kapradí květ str. 63, jímž se najde poklad, viz Český lid sv. V. str. 365,

VI. str. 147. Dobšinský Slov. povesti III. str. 95, H. Pröhle K. V. M. 214 č. 67. Sommer, Sagen u. M., Sachsen-Thüringen str. 4. Kolberg Lud VII. 123, Etnograf. Zbirn. V. 168,Nowosielski Lud ukraiński II. 144, Mater, i prace kom. język II, 32 č. 21 Zap. ukrain. naukov. tovar., Kijev V. 37, Marian Roalf Cox, Introduction to Folklore 277. — Tráva otvírající zámek, otupující kosu roste na každé deváté louce, žluna o ní ví str. 63—64, srv. Kubín, Podkrkonoší východní str. 25 č. 8 a), b), c) str. 220 č. 164. V jedné zbojnické povídce zbojník koval si koně pozpátku a to mýlilo četníky str. 76. To jest velice rozšířená pověra, taktéž učedlníkem vyvolaní duchové ztrácejí se, když mistr čte kouzelnou knihu zpět, srov. Mittheil. Schles. Volkskunde IV. seš. 7 str. 45;

VII. seš. 13, str. 91. Veckenstedt, Wend. SM. 477 č. 13. Lud. XXIII. 135, Etnograf. Obozrěnie kn. 75 str. 105. Vasiljev Pamjat. tatar, slov. 175 č. 59. Wesselski M. Mittelalter 88, 218 č. 30. Na str. 89 čteme pověst spojenou s císařem Josefem, proč bral kněžím a klášterům. V našem lidu jsou rozšířeny jiné pověsti o císaři Josefovi. Srovn. Kubín, Kladské pov. II. 141 č. 24. Podkrkonoší záp. č. 251, 288, 296. Podkrkonoší vých. č. 237, 238. P. Kobzáň ozdobil svou knihu četnými a podle hlasu odborné kritiky velmi zdařilými dřevoryty.    J. Polivka.

@-----

Проф. П. Богословский: Демонологический рукописный мотив и северная сказка. C e в e р. Орган научного северного краеведения. Книга 2. Издание Вологодского отделения Государственного Издатель-ства. 1923. Стр. 170—173.


Předchozí   Následující