Vzpomínky jubilejní.

5. listopadu 1926 dovršil prof. dr. N. N. Durnovo svůj padesátý rok. Prof. Durnovo se narodil roku 1876, vystudoval na moskevské universitě, byl soukromým docentem na moskevské a charkovské universitě a řádným profesorem saratovské university. Od r. 1919 je místopředsedou moskevské dialektologické komise, která byla založena za jeho účasti a byl předsedou lin-guistické sekce filosoficko-historické společnosti při saratovské universitě.

Profesor Durnovo je znám hlavně jako badatel v historii ruského jazyka a ruské dialektologie, ačkoliv se na počátku své vědecké činnosti zabýval hlavně starou ruskou literaturou a folklorem. V tomto článku se opírám o folkloristické a etnografické práce prof. Durnovo.

Především je nutno zmínit se o zásluhách prof. Durnovo v oblasti dialektologie, vědecké disciplině těsně spojené s etnografií. Prof. Durnovo měl velikou účast při sestavení dialektologické mapy ruského jazyka.

Опытъ діалектологическоп карты русскаго языка въ Квропe съ прило-женіемъ очерка русскоп діалектологіп. Составпли Н. Н.Дурново, H. Н. Соколовъ и Д. Н. Ушаковъ. М. 1916. VІ+1.32+Карта. Труды Московской Діалектологи-ческой Компсіи. В. 5. Рyсскій филол. Вeстнпкъ. 1916.

Tato mapa, pokud nebyly vydány mapy dělící východní Slovany podle jiných etnografických znaků kromě jazyka, je jedinou etnografickou mapou.

Sada nových prací v oblasti ruské etnografie, na př. práce prof. dra D. K. Zelenina, ukazuje, že hranice jednotlivých etnografických zjevů spadají v jedno s hranicemi dialektickými. Proto každý etnograf, který se zabývá otázkou o rozšíření toho neb onoho etnografického zjevu, je. nucen vzíti v úvahu i rozšíření zjevů dialektických, a proto se musí uchylovali k dialektologické mapě.

Prof. Durnovo nejen systetmatisoval a probadal dialektický materiál sebraný jinými, ale i sám osobně sbíral mnoho dialektologického materiálu. V poslední době_ Durnovo sbíral dialektologický materiál na Podkarpatské Rusi. Sbíraje doklady dialektologické, prof. Durnovo 'zároveň sbíral, zvláště v prvních letech svého vědeckého působení i materiál etnografický. Část tohoto etnografického materiálu vyšla tiskem. Tak v Хрестоматіи no келико-русской діалектологіи, составленной H. H. Дурново и Д. H. Ушаковьшъ (Труды ист.-фил. факультета Московскаго Университета М. 1910, VIII + 216 стр. + карта) byly vytištěny tyto materiály z moskevské gubernie: Č. 86 úryvek pohádky, č. 87. celá pohádka, č. 89 píseň.

Z kalužské gubernie: č. 103 povídka o pokladech, č. 105 píseň. Z tam-bovské gubernie: č. 141 píseň a „pričitanije". Bada písní byla vytištěna v Замeткe o говорe Шацкого y. Тамбовской губ. (Извeстія 11. отд. A. Н. 1910. T. V, кн. 3, стр. 921—955.) i v Діалектологической картѣ Калужской губ. (Сборникъ II. отд. A. H. Т. LXXVI. 35 стр. + карта. 1903.)

Bohužel velká část folkloristického a etnografického materiálu, sebraného prof. Durnovo, nebyla vytištěna, přes to je tento materiál přístupný badání; je umístěn v archivu ruského historického musea v Moskvě. Podám krátký popis tohoto rukopisného materiálu.

Materiál byl zapsán hlaivně ve vesnici Parfjonkách ruzského, nyní voskresenského újezda moskevské gubernie, asi 80—90 kilometrů od Moskvy. Obsahuje více než 100 pohádek. Pohádky byly zapsány hlavně od jedné