Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 82

Drobné zprávy národopisné.

ty opěvované divy, leda OOletí .staříci. Mužové středních let přímo poznamenávají, že by se chtěli dověděti, jali svět vznikl, že slibovali, ohjednati takovou knížku do vesnické čítárnv (které se nvní všude po venkově zřizují), a tak čekají. Zpravodaj přiznává, že sečteni jsou dnové epické poesie. Drží se jen v oměch rodinách, ve kterých se vyvinul proíesionalisTn, ze kterých vyšlí proslavení pěvci, jak v rodině Rjablninů těší se slávě již čtvrté pokolení pěvců. Proslul jako zvláštní umělec, artista Michail Kiri-lovič Rjabinin. Od něho zapsali dlouhou skomoroší rýmovanou improvisaci po půl čtvrté hodiny na 1500 veršů. Tu pokračuje umění pěvců staroruských. t. ř. skomorochů. On pak začal skládati nové veršíky na nová revoluční témata, též místní i osobní, napsal též svůj životopis ve verších plný sebevědomí. Zpravodaj poznamenal stručně o lidové dramatické hře „Ataman", a lituje že neměli po ruce kinematografický aparát. Ovšem zapisovali fonografem množství nápěvů, a pořídili množství fotografických snímků pěvců, různých scén ze života a j.    jpa.

@-----

Na výstavě slovenského lidového uměni v Modré (župa bratislavská) od 5./XI1. do 12./XII. 1926 vystavoval H. Landsfeld, malíř keramiky a slov. lid. nábytku. 'Výstava byla velmi pozoruhodná a zajímavá. Rozdělil bych ji na 2 skupiny:

1. Skupina sběratelská. Vystaveno a odborně — „džbánkarsky"

— provedeno bylo 254 náčrtů staré slovenské keramiky s o'db. poznámkami (jakost polevu, barev, tvar nádoby, ucha, barva a hustota hlíny, způsob malůvky a t. p.) a značkami a někde bylo označeno1 i výrobní místo dotyčného „riadu" = nádoby. Byly zastoupeny všechny džbánkařské dílny západního Slovenska i za sebou následující periody počínajíc od žlutofialovozelené periody habánské, přes červenou stupavskobolerázskou, zelenou košolňanskou a konečně modrou dechtickou, úpadkovou dobu slovenského džbánkařství. Zvláští péče věnována dílnám modranským; jejich vývoj, mistři, plány pecí, náčrty džbánkařského i hrnčířského náčiní, kresby Mičkových výrobku, značky, postup práce v dílně, cechovní listina hrnčířského cechu v Modre z r 1680. 'Dále vystaveno 150 značek slov. keramiky od r. 1711 a byly tam podpisy všech těch slavných „majstrov džbankárskych" jako: Chitila Silného, Kalafúsa, Kittj Micky, Schulze a t. p.

Zajímavé a vzorně provedené byly barevné kresby nábytku počtem 71. Byly tam 'i původní kresby pro Václavíkovu „Podunajskou dědinu". Právě že věci tyto byly přehledně vystaveny, bylo viděti mohutnost, bohatost a různost tvoření slov. lidu na nábytku. Dobré byly též perokresby — 18 kusů

— nábytku a náčiní, jako vinné lisy, stoličky, vrata, branky, štíty domů, stavby a it. p.

Nejzajímavější byla sbírka náčrtů 95 křížů železných, dřevěných i kamenných ze hřbitovů izáp. Slovenska a byly věrně a mistrně provedeny.

Dále poctivě perem provedeno bylo 25 náčrtů pístů čili „válacích" desek z Modry a okolí. Tyto válací desky (na válení práala ručně) dávali milenci svým frajérečkám na sv. Lucii 13. XII. Písty byly od i\ 1778 postupně seřazeny, takže vývoj dřevořezby byl velmi dobře patrný. Dobré byly též náčrty krojů z Píšťanska. Landsfeld má ještě spoustu náčrtů lid. výtvarů uměleckých a stále chodí po dědinách a kreslí. O modranské keramice vyšel jeho článek v Nové Praze (r. 1926 č. 48—51). Sběratelská činnost jeho je záslužná, je mlád a doufejme, že nám ještě hodně nasbírá.

И. Skupina výtvarná. Landsfeld tvoří nové vzory a komponuje na nádobách v podniku „Slovenská keramika" ѵ Modre. Na výstavě měl 18 velkých návrhů na keramiku. Zvláštní dělení plochy i s figurální výzdobou a vše v duchu lidovém. Pokusil se též o malování na skle podle starých tradic a vystavoval 17 obrazů na skle malovaných — vlastní komposice. Zvláště Jánošíkovské upoutaly pozornost návštěvníků. Byla též vystavena slovenská jizba nově zařízená s malovaným nábytkem. Tvarově se nábytek nepodobal lidovému rázu; výzdoba a řešení ploch, technika, pěkné švihy štětce a vše na barevném podkladě plně vyhovovaly lidové malůvce. Zvláště figury mají dobrý pohyb. Na 20 m2 pomalované stěny na katol. faře v Modre


Předchozí   Následující