Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 83



svědčí o jeho samostatném tvoření v duchu lidovém. Jemu ve všem pomáhá jeho paní, též malířka, jejíž „Strážnická 'svatba" (obraz na skle malovaný s 51 figurou) budila na výstavě velkou pozornost. Landsfeld v tvoření lid. uměl. věcí ubírá se dobrou cestou. 0 jeho výtvory v keramice se zajímala Galerie Montparnasse na Mezinárodní výstavě dekor, umění v Paříži 1925.

    J. Liebscher.

@-----

Etnografičnyj Vistnyk. I-Ií. Kijev 1925-6, str. 95 a 159.

Při ukrajinské akademii věd byla r. 1921 utvořena etnografická komise pod vedením A. M. Lobody, a rozvinula velmi živou činnost, začala horlivě organisovati sběratelskou práci, zvláště vědecké výpravy, rozesílala po zemi otazníky, a dodělala se tím značných úspěchů. Vedle ní působila ještě zvláštní komise pro hudební etnografii. Konečně začala vydávati svůj časopis, jehož dva sešity zde oznamujeme.

Jest zahájen programatickým článkem A. Lobody o soudobém stavu i o úlohách ukrajinské etnografie (1—11) a článkem tajemníka V. Petrova o místě folkloru ve vlastivědě j(ll—21). Vlastivědné hnutí po celém SSSR nesmírně se rozmohlo, a byly pro ně získány nejširší vrstvy všech kmenů a národů tvořících nynější |Svaz. Přirozeně hleděno, aby se při tom uplatňovaly plně oblíbené známé a úředně propagované tese marxistické. Pro ducha nyní ovládajícího všechen veřejný život jest velmi charakteristické, že pisatel toho článku uznával nutným široce dokazovati potřebu a vysokou hodnotu lidovědného badání. )Též druhý sešit jest zahájen programatickým pojednáváním o methodách lidovědných studií, o nových výpravách, mimo jiné o nových povídkách vzniklých za válečných dob, ze zajateckého života, a jak tyto znenáhla se přetvařují v lidové povídky s pobádkovitými motivy {II, 5 a d.). Dále jdou různé speciálnější stati, o populární nyní krátké čtyřřádkové písničce (t. ř. častušce), ve které velmi často docházely výrazu politické a satirické tendence (22—36), povídky a vzpomínky ze světové a zvláště občanské války (37 a d., II, 63—77), nové legendy o rozmanitých křížích, kru-cifiksech, krev vytékala, když bylo do něho vystřeleno a p. i(41—61, II, 108). Ze soudních archivů čerpán hojný materiál o čarodějnictví (II, 20), dále o svatebních zvycích (27) velice cenná jest stať o nových písních (38 a d.), a o zlodějských písních i o hantýrce (44 a d.) a jich nápěvích s četnými notami (61, 161 a d.) a zvláště obšírnější pojednání Klimenta Kvítky: Ukrajinské písně o dívce, která šla iza svůdcem (78—107), srovnáváním různých tekstů a též nápěvů snaží se autor stanovití poměr mezi jednotlivými versemi ukrajinskými a též k versím jiných Sousedních národů. Více obracejí zřetel na soudobý život lidu jiné články, v jednom charakterisuje se život selského lidu, ukazuje se, jak Is jedné strany lpí ještě na starobylém, dává na př. přednost staré louči před lampou (31), jali se za trvalého sucha zapřahují dvě ženy do pluhu >(32) a j. Ale vedle toho chovají se dosti sympaticky k novým dětským jeslím, jak se ujímá nové registrování novorozenců místo křtu, kterak ženy se účastňují rozmanitých veřejných schůzí, organisací politických a v „straně". Velmi pozoruhodný jest článek Mich. Komylo-vyče o rodinných jménech běžných v Cholmském kraji (113—123), seskupují se podle přípon i podle základních slov, nalézáme mezi nimi též dosti četná jména Čech a odvozená od toho slova. Velice bohatý jest oddíl kriticko-bibliogra-fický, recense různých nových zjevů v domácí i cizí literatuře.    jpa.

@-----

Украінська Акадеыія Наук. Зашіски Історично-філологічного відділу. Кн. VII.—VIII У Киіві 1926.

Z obsahu uvádíme několik studií o práci N. F. Sumcova a zvláště ocenění jeho prací etnografických (str. 1—46). Kromě toho pojednání: Деякі рнси старонімецькоі пісні про Вальтарія з IX ст. аналогічні до окремих місцъ Слова o ггьлку Игоревѣ (47—53). — 3 історіі' східно-візантійсъкоі культури. I. (144—169). — Ходжа-Насреддін i ero жарти. Сторінка з історіі турецького штсьменства XIV.—XV. в. як матеріял для фольклористів (170 — 180). — Nekrolog horlivě činného sběratele a etnografa Jak. P. Novyčkého (358—366).     jpa.

Předchozí   Následující