Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 127



Bartazar.

Nejvyšší knize z vysokého nebe,

z celého srdce vyznávám tebe

býti pravým mesiášem,

jenž si byl zaslíbený všem;

z tebe mám veliké potěšení:

přinesl sem tuto myrhu nyní.

Ty, věčný nebeský králi,

přijmiž tento dárek malý!

Maria.

Vám, páni přátelé milí,

kterýž tu stojíte nyní,

na místě synáčka mého

děkuju, matička jeho.

Bůh rač vás dopro'voditi,

domů zase navrátiti!

Kašpar.

A dejž nám to, Bože věčný,

Jezu Kriste narozený!

Anjel.

Poslyšte, slavní králové,

zvestujú vám věci nové:

Nechtějte se spravovati,

s Herodesem nic řídit i;

neb jest nepřítel děťátka,

splozeného nemluvňátka:

do krajin svých se navra(ť)te

jinou cestou, jeho miňte!

Kašpar.

Jistotně Bůh ráčil dáti

Herodesa vyjeviti

skrz anjela mluvícího

k nám nyní (s)stupujícího.

Píseň.

Věčnému tvorci děkujíc,

z děťátkem se žehnajíc,

nynej, mé děťátko,

nynej, pacholátko!

Vesele se rozjeďme,

jeho matku požehnejme!

Nynej, mé děťátko,

nynej, pacholátko!

Maria.

Jozefe, což já se starám,

že tak strhané plenky mám?

též mouky, krupice nemám:

z čeho kaši vařit mám?

Jozef.

Nestarej se, milá Maria!

Bůh nás od žebroty zachová,

neb máme obětováno,

od třech králů darováno.-

Budem se nějak živiti,

pokud to bude moct stačiti.

Já sem sic starý, mám bradu šedivou,

nohy, ruce mě se třesou;

nemohu déle dělati,

(k) tomu se stydím žebrati.

Bůh rač nás déle živiti!

Maria.

Vím o tom, Jozefe milý,

že starost bez bolesti není;

čemuž nemám než plakati,

o děťátk(o)24) starost míti.

Jozef.

Podej sem třísek, nechej pláče,

já navařím raděj kaše;

ty připrav kolíbku zase

a já nám jídlo uvařím.

Maria.

Jozefe, nepřipal kaše,

nejedlo by dítě naše!

Jozef.

Dělej ty jen, co máš dělati!

Jak já umím dobře kaši vařiti.

Vařiž, ty kostroun-e smrdutý!25)

Anjel.

Jozefe, co já tě chci povědíti.

Jozef.

Což nemůžu pokoj míti?

Já prv nespal celou noc nic,

a ty mne trápíš eště víc.

Kdo jest to, jenž na mě volá?

nechť mě poví, neprodlévá!

Anjel.

Pán Bůh všemohoucí z nebe

poslal mě, Jozefe, k tobě,

bys vzal děťátko i matku,

utekl s nimi do Ejptu;

neb jest Herodes ukrutný král,

chce, by dítě zamordoval,

aby potom nekraloval,


24) Rkpis: O detatku.
25) Slovy těmi obrací se Josef k čertu.

Předchozí   Následující