str. 129
Drabant.
Hvězdář.
Nedělej hubou, já přídu hnet(!).
|
Hvězdář.
Co zapotřebí, králi můj?
oznamte mi oumysel svůj!
|
Herodes.
To sem se chtěl tebe ptáti,
bys mě uměl správu dáti
o těch králích, který byli
u mně teď nedávnou chvíli:
zdaliž někudy jinudy
jeli. zase, čili tudy?
|
Hvězdář.
Prosím, rač se nehněvati,
nebudete-li mně lati.
Oni tady nepojedou,
ale jinou cestou se poberou.
Anjelé jim oznámili,
aby jinou cestou jeli
a tobě nepověděli;
nebo toděťátko malé
má bejt všeho světa krále.
|
Herodes.
Hvězdář.
Herodes.
Hvězdář.
Herodes
Šelmo lítá, že jinudy jeli;
oni jeli, mně minuli.
|
Hvězdář.
Herodes.
Kdybychom byli věděli,
hned bychom je zvěšet dali.
Co sou oni měli míti,
to se bude tobě díti.
|
Hvězdář.
Herodes.
Mlč, budeš viset jako pes!
Hned mně ho tam katům ve(ď)te,
lháře oběsiti27) dejte!
|
Drabant.
Teď, Abrahame, došlej chás,
že nyní viseti máš;
pročež tebe máme vzíti,28)
katanům do rukou dáti.
|
Hvezdár.
Ach, mojí milí drabanti,
nechtějte se mnou kvapiti:
já. pro pravdu viseti mám,
ať se s tím králem rozžehnám!
|
Drabanti.
Můžeš se s ním rozžehnati!
|
Hvězdář.
Ó ty nejukrutnější tyrane,
ó zlostný, lítý pohane!
užívals v světě zlé vůle,
zcípneš, nebudeš (v) tvým domně (!),
s ďábly budeš přebývali;
ti tě budou rozkazovati,
dodávat všeho dobrého',
jenž i toho nejstaršího.
|
Herodes.
Jen mně ho tam ve(ď)te,
ať si spokojím své srdce!
|
Hvězdář.
To bude posvícení, nebo khyrbaj.29)
|
Herodes.
Teť, hle, mé turbyrování
vyšlo mně na jevo nyní.
Co sem od těch podvodníků
slyšel o nákym králíku,
hned sem to skládal v mém (srdci?),
přikročit k té věci.
Pročež vy, drabanti, děte,
|
27) Psáno: objesiti.
28) Snad tu bvvalo: brati.
29) = Kirchweih.
|
|