Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 129



Drabant.

Budeš od něj dary míti.

Hvězdář.

Nedělej hubou, já přídu hnet(!).

Hvězdář.

Co zapotřebí, králi můj?

oznamte mi oumysel svůj!

Herodes.

To sem se chtěl tebe ptáti,

bys mě uměl správu dáti

o těch králích, který byli

u mně teď nedávnou chvíli:

zdaliž někudy jinudy

jeli. zase, čili tudy?

Hvězdář.

Prosím, rač se nehněvati,

nebudete-li mně lati.

Oni tady nepojedou,

ale jinou cestou se poberou.

Anjelé jim oznámili,

aby jinou cestou jeli

a tobě nepověděli;

nebo toděťátko malé

má bejt všeho světa krále.

Herodes.

Proč si ty mě nepověděl?

Hvězdář.

Nu, já nevěděl.

Herodes.

Když si na obloze viděl!

Hvězdář.

Nu, já neviděl.

Herodes

Šelmo lítá, že jinudy jeli;

oni jeli, mně minuli.

Hvězdář.

Já žádná šelma!

Herodes.

Kdybychom byli věděli,

hned bychom je zvěšet dali.

Co sou oni měli míti,

to se bude tobě díti.

Hvězdář.

Ach, milostivý Herodes!

Herodes.

Mlč, budeš viset jako pes!

Hned mně ho tam katům ve(ď)te,

lháře oběsiti27) dejte!

Drabant.

Teď, Abrahame, došlej chás,

že nyní viseti máš;

pročež tebe máme vzíti,28)

katanům do rukou dáti.

Hvezdár.

Ach, mojí milí drabanti,

nechtějte se mnou kvapiti:

já. pro pravdu viseti mám,

ať se s tím králem rozžehnám!

Drabanti.

Můžeš se s ním rozžehnati!

Hvězdář.

Ó ty nejukrutnější tyrane,

ó zlostný, lítý pohane!

užívals v světě zlé vůle,

zcípneš, nebudeš (v) tvým domně (!),

s ďábly budeš přebývali;

ti tě budou rozkazovati,

dodávat všeho dobrého',

jenž i toho nejstaršího.

Herodes.

Jen mně ho tam ve(ď)te,

ať si spokojím své srdce!

Hvězdář.

To bude posvícení, nebo khyrbaj.29)

Herodes.

Teť, hle, mé turbyrování

vyšlo mně na jevo nyní.

Co sem od těch podvodníků

slyšel o nákym králíku,

hned sem to skládal v mém (srdci?),

přikročit k té věci.

Pročež vy, drabanti, děte,


27) Psáno: objesiti.
28) Snad tu bvvalo: brati.
29) = Kirchweih.

Předchozí   Následující