|
S@135
109. To byla ta jistá cesta, do toho slavného města, kteréž tam na hoře leží, a mnozí do něho běží.
111. Ještě bych měl mnoho psáti, kdybych chtěl vypravovati všecko, co se všudy stalo, každého z Čechů potkalo.
116. Bože, vyslyš těch volání, kteříž byli zmordováni, pro pravdu svědectví tvého, každého svědka věrného.
117. I my prosíme, vyslyš nás, neprodlévej tak dlouhý čas, pomoz lidu souženému, stádci tvému koupenému.
118. Pomsti šelmu, tu ohyzdnou, krví nevinných opilou, těch všech svatých mučedníků, pravých tvých následovníků.
119. Ať ještě mnozí povstanou, mají pravdu zvěstovanou, by se k Tobě přivinuli, a věčně nezahynuli.
120. Aby tak i v naší vlasti, mohli se tvé ovce pasti, na pastvách tvých rozkošného, evangelium svatého.
121. A tvá církev vyvolená, byla tam zas obnovená, ke cti, chvále jména tvého, na věky požehnaného. Amen.
Píseň nová o církvi české, kteráž skrze svaté evangelium a věrnou službu probuzených učitelů z č e s k é země povolaná a v saské zemi shromážděna byla, odtud pak zase do země brande n-burskése přistěhovala a co se s ní dálo.
Touž notou.
1. Poslechněte všichni milí, kteříž jste v soužení byli, co vypravovat budu dále o českém národu.
2. V Sasku byla shromážděna církev pravá založena z mnoha Čechů probuzených, z české země vypuzených,
3. skrze věrné učitele, kteří pravdu Boží směle, lidu tomu zvěstovali, cestu jim ukazovali.
8. Mocné slovo pravdy bylo mnohé duše osvítilo, že přišli k svému spasení, duchem svatým osvícení.
9. Veliká to milost byla, kteráž se hojně zjevila, při tomto lidu vyhnaným od Boha pruhovaným.
10. Nemohli však dlouho býti, v zemi saské místo míti, když mnozí z Čech vycházeli, k církvi Páně přicházeli.
11. Veliká nouze tu byla, mnohé z Čechů zachvátila, když nemohli práce míti, bylo těžko živu býti.
12. Nadto i jiné soužení bylo jim těžké k nesení, když při j í-mati nesměli těch, kteří k nim přicházeli.
13. Avšak ten předivný rádce, všeho světa mocný správce, maje všecko pod svou mocí, kdy jen chce, může spomoci.
14. Církev tuto v své péči měl, co činit má dobře věděl, hotový jsa spomáhali, kdož ho jen chtějí vzývali.
15. A k němu se obrátili, ti saužení bratři milí, začali Pána vzývati, by jim ráčil ukázati,.
16. jiné místo k přebývání, prací svých k vykonávání, aby tiemuseli míti nouzi, a v bídě vždy býti.
17. Tu vyslyšel Bůh volání, smutné dítek svých vzdýchání, poučiv je, kam by jiti měli, své bydlení míti.
|
