49. Tu se na nich naplnilo, co jim předkládáno bylo, nemáme zde města svého, ale hledáme věčného.

50. Tak se odtud stěhovali, k městu Gerlici se brali, zpěvem se probouzejíce a Boha oslavujíce.

52. A když k městu přicházeli, mnozí z města vycházeli, lid ten český spatřujíce, nad ním útrpnost majíce.

53. Hned je do města pustili, noclehy zaopatřili, radostně posluhujíce, pokrmy připravujíce.

55. Tu Čechům dobře činili gerličtí přátelé milí, jídlo, pití tu v hojnosti, dostali všichni z milosti.

56. Věrný učitel, muž Boží, Šefer, hned se na to vloží, vzal jich mnoho to pospolu, posadil je k svému stolu.

57. Z toho se velmi radoval, když ty hosty k sobě pozval, a jim mohl dobře činiti, s nimi přátelsky mluviti.

58. Tento muž byl nástroj Boží, že z Čechů skrze něj mnozí, mnoho věcí dostávali, zaopatření bývali.

63. V druhý den, když se strojili z města, dál jiti myslili, od pánů jim zakázáno, bylo poručení dáno,

64. aby čekali tu v městě a byli šťastni na cestě, kdyby měli povolení, z země byli propuštěni.

65. Páni se o to snažili, svobodný list zhotovili, aby na všelikém místě, měli opatření jistě.

66. Examen s nimi drželi, jaké by vyznání měli, aby tak mohli vyznati, jaké svědectví jim dáti.

67. Bratři svobodně vyznalí, co z pravdy Boží poznali, v víře pravé, že stojejí, Bohu se líbiti chtějí.

68. Na to přišlo dovolení, a tak byli propuštěni tam, kde chtějí svůj byt míti, aby mohli z země jiti.

69. Když se pak na cestu dali, páni Čechům rozkázali v malých houfích cestou jiti, aby mohli nocleh míti.

70. To bylo Čechům k radosti, že tak . veliké milosti užili v Gerlici městě, na té do Berlína cestě.

78. Mnozí gerličtí měšťané, tak jako praví křesťané k Čechům se zachovali, v dobrém jim posluhovali.

79. Ale, když odtud dále šli, do města Kotvice přišli, nastalo mnoho soužení, ó, jak byli předěšeni.

80. V zemi tu pruského krále, stala se věc nenadále, litera Čechy přestrašila, mnohou těžkost způsobila.

81. Češi v té naději byli, že jsou králi velmi milí, nenadáli se soužení, všecko bylo pro zkušení.

82. Král pruský když to uslyšel, že by lid ten do země šel, nechtěl nic věděti o tom, co tu pošlo z toho potom.

83. Hned poslal do města psaní, aby Čechové vyhnáni byli tam z města Kotvice, že je přijmout nechce více.

84. Tak nebylo kde zastání, hned tu Čechové vyhnáni byli tam z města Kotvice, co následovalo více?

85. Když tu Čechové vedeni, z města byli vystrčeni, na vojnu tú mnohé vzali, k regmentům je v službu dali.