169

V resultátu srovnání Jeršovovy pohádky s pohádkami Afanasjevovými, dospívá Putincev k závěru, že „Koněk Gorbunok" se nejvíce podobá pohádce Afanasjevově «Жар птица и Васисиса Царевна», č. 103. Potom Putincev ukazuje vliv literární formy a způsobu výkladu z veršovaných pohádek lidových: Putincev srovnává priskazki, sredinnyje pribautki, ischod, epická opakování u Jeršova a v lidových pohádkách. Putincev zde neuvedl, že v tak řeč. sredn. pribautkach neužíval jen pohádkových „pribautek", nýbrž i písní. Tak s pribautkou, začínající třetí část pohádky Jeršovovy, srovnej začátek dětských písní u Šejna, č. 109 a 110:

Lidové vlivy ostatně rozeznává v užívání čistě lidových slov, jako na př.; «гости» (купцы), покупальщики/зориться, шабалка a j. Putincevem uvedené příklady jsou nevhodné, poněvadž ze všech uvedených slov jenom шабалка je možno pokládati za čistě lidové.

Зориться je slovo literární, slova гости (купцы) mohlo býti užito jako literárního archaismu, slovo покупалыцики bylo pravděpodobně stvořeno samým Jeršovem. Pokud je mi známo, toto slovo se nevyskytá ani v ruských dialektech ani v ruském literárním jazyce; ale skutečně je v pohádkách Jeršovových mnoho dialektismů; ze slovníku ukáži: малахай Кон. Горб. str. 112 (Даль Толк. слов.: восточн.); сусѣдка (ve smyslu домовой) str. 40 a 48. (Даль: сѣв. вост. Vyskytuje se i v Archang. gub. srov. Богатыревъ, Вѣров. Крестьян. Шенк. у. Арх. губ. Этн. Обозр. Г. 28. Кн. CXI—СХІІ. с. 56—57); пошто str. 54 (Даль: вост. сев. сиб.); таланъ str. 127 (Даль: вятск. перм.); эвонъ str. 27 (Даль: новг. пермск.). Z morfo-logických jevů uvedu ablativ: съ усамъ str. 17, který se vyškytá ve všech sev.-velkoruských dialektech.

Je zajímavé ukázati, že většina dialektismů u Jeršova je severo-velikoruského typu, což je pochopitelné, neboť Jeršov ztrávil dětství na Sibiři v Berjozově, kde se mluví severo-velko-ruským dialektem, a studoval na petrohradské universitě (sedláci v okolí Petrohradu také mluví severo-velkoruským dialektem).4)