str. 172
vatelům vhodnou vzpomínkou. Odborný posudek přineseme v příštím čísle,, zde šlo jen o to upozorniti na zdařilou práci. jh.
Dr. Emil Felix: Jan Fr. Hruška. Život a dílo. Literární studie.. Praha 1927. Nákl. „Lidové akademie" v Plzni.
V družině filologických a národopisných pracowniku, jimž se v Ge-bauerově slovanském semináři dostalo plodných podnětů k další práci, životní, přísluší J. Fr. Hruškovi čestné místo. Téměř čtyřicet let svého života zasvětil milovanému Chodsku a je dnes právem uznáván, za předního znatele rázovité oblasti. Dr. E. Felix shrnul v pěkné knížce životopisná darta a podal úhrnný přehled spisovatelského i naukového díla Hrušková. Vrátím se ještě k této publikaci, chtěl bych jen upozorniti na krásný příklad, který dává J. Fr. Hruška svým životem cele věnovaným službě na prospěch rodného kraje: ukazuje, co může vykomati jednotlivec, při-stoupí-li k svému úkolu s odbornou průpravou a hlavně — s láskou a neochabujícím zájmem. Nejvýznamnější dílo Hruškovou jeho „Dialektický slovník chodský" podává ovoce dlouholetého, trpělivého badání. Autor sám naznačil způsob své práce sběratelské: „Šli jsme v tom vlastní cestou; shromažďovali jsme totiž látku nikoliv vyptáváním a dotazováním, nýbrž pouhým pozorováním a chytáním, co samo se objevilo za mnohých styků s lidem při práci i odpočinku i zábavě, při radosti, žalu, hněvu — jak kdy co život sám nese." K tomu bylo ovšem třeba nejen sběratelského nadání, nýbrž především také rozsáhlé, hluboké znalosti prostředí, lidu a jeho nářečí. Dr. Felix připojil také soupis prací Hruškových. jh.
@------
Josef Kopáč: Zvěsti z Horáčka. Nákladem musejní společnosti v Humpolci. 1927. Str. 69. Zatím jen ohlašujeme, že vyšla tato pěkně vypravená knížka. Podrobnější posudek podá prof. Polívka v nejbližším čísle NVČ. jh.
@-----
Czenstochowská literatura. Prof. V. Ertl chová ve své knihovně zajímavou knížku, o níž s jeho laskavým svolením podávám kratičkou zprávu. Otiskuji titul latinkou, ale zachovávám původní znění: Utecha Hřessnikuw aneb Horauca Nábožnost do Neyswětiegssy Panni Maryí Na Jasney Hora na pate sto let zazrakami y obwlasčyweyissemi laskami Wyslaweney. Dia pożytku Lidu Křeiscianskeho z Lacinskeho na Polski, a z Polského na Ceski Gazik Přeložena. Za Dozwolenim Werchnosti. Wytysstena na Gasney Hoře. Roku Paňě 1800. (Knížka ozdobena dřevorytem: Obraz Panny Marye Na Gasney Hoře.) Je to ukázka oné literatury, která se tiskla na Jasné Hoře-a prodávala se poutníkům ze všech zemí českých. Sborníček (96 stran 12°) obsahuje modlitby a písně. První kusy obsahující vylíčení zázračné moci obrazu jsou psány podivnou strakatinou jazykovou. Uvádím příklad: ...„ho wiss, žeMarya na každým mistu daie ucho łaskawe sluhom swym, aby i ich wyslisseła". Modlitby před zpovědí, před přijímáním, jakož i písně jsou české (se stopami nářečí; na př. Wčil chysteg se do S. Spo-wědi), ovšem místy se také objevují polonismy. V poznámkách ke Kubínové sbírce „Kladské písničky" (str. 232) jsem upozornil na tyto tisky, vydávané-klášterní tiskárnou jasnohorskou. Rozumí se, že zejména písně byly přetiskovány i v tiskárnách našich. Neškodilo by věnovati trochu pozornosti' těmto knížkám. Čím lépe poiznáváme tak řeč. ,.lidovou" literaturu, tím jasněji si uvědomujeme, že právě těmito zapadlými cestami pronikaly látky legendární atd. do lidového podání. jh.
@-----
Svatá Korona. K článku J. V. Šimáka „Svatá Korona" v č. 2—3 roč. XIX. Národopisného věstníku česko-slovenského.
V radním manuale města Sušice činí se zmínka, že dne 10. června 1747 pražský synek Jan Drtina s ženatým Švehlou předměstským ze Sušice
|
|
