(гьене), řekl mi konečně vypravovatel — Jan, švec (ib. X. 170). To je třeba říci; nekopej jinému hrob, ať sám nepadneš (XIX. str. 95 z Bi-tolska). Opravdu je věrohodné slovo, co řekli staří o ženách, že mají dlouhé vlasy a krátký rozum (ib. XVI—XVII. 306).

c) V srbských a chrvatských povídkách, zvláště v těch, které jsou ze západnějších krajů, je dosti oblíbena závěrečná formulka: i já jsem tam byl a víno pil a dosud je můj jazyk mokrý (Krasie I. 15). I mně maličko dali, že ještě nyní je můj jazyk málo mokrý (ib. III. 16), Zbornik Jugoslovenski XXI. 133. I já jsem tam byl i sladké vínko pil a ještě podnes je můj jazyk mokrý (ib. XIX. 42). I já jsem tam byl, s nimi jedl a pil, že ještě dnes je můj jazyk mokrý a pata suchá (ib. 76). I my jsme tam byli, jedli jsme a pih, dobré vůle byli, a ještě nyní je náš jazyk mokrý (ib. 58). I já jsem tam byla, víno jsem pila a ještě nyní je můj jazyk od toho mokrý (Strohal I. 42). I mě pozval za hosta a pil jsem tam sladké vínko, že ještě po dnešní den je můj jazyk mokrý (Valjavec 148). Já jsem byla na hostině, jedla a'pila, že ještě nyní je můj jazyk mokrý. Sláva Bohu a matce boží (Strohal III. 205). I já jsem byl tam na svatbě, lile, tento šat mi darovali a jak jsem se tam napil vína, i nyní je můj jazyk mokrý (Zbornik Jugoslov. XIII. 203). I tu šťastně žili, jedli a pih, i mně trochu dali, že ještě dosud je můj jazyk trochu mokrý (Mikuličic 115). I já jsem pil a jedl a ještě je můj jazyk stále mokrý (Valjavec 89). Tam pili a jedli a veselí byli i mně málo dali, ještě nyní je můj jazyk trochu mokrý (Strohal III. 22). Mně dali jíst a pít a ještě je můj jazyk mokrý (ib. III. 81). A ti dva za ty peníze dobře jedli a pili, i ještě dnes mají jazyk mokrý (ib. 197). A pak byla hostina, i já jsem také na ní byla, tak jsem pila a jedla, ještě nyní je můj jazyk mokrý (ib. 149). A já jsem lízla, že ještě dnes je můj jazyk mokrý (Zbornik Jugoslov. XIX. 48). Byli jsme tam i my dva, víno jsme pili, i dnes máme pod jazykem mokro (Strohal I. 75). Tu byli ještě větší traktace, i já jsem byla na hostině, jedla jsem a pila a ještě nyní mám mokro pod jazykem (ib. III. 81). I já jsem tam byl pod stolem a tloukl jsem pepř (Strohal III. 16). A jaká tam byla hostina! Ani ptačího mléka nechybělo; proto i nyní si lidé přejí, aby se ten čas vrátil (Mikuličié 28). Házeli kolem konfety (cukroví) a veliký padl pod stůl a já jsem právě tehdy byla pod stolem, rychle jsem to pobrala a pojedla, ještě dosud je můj jazyk sladký (Strohal III. 51).

Poněkud jinak:-1 já jsem se s nimi veselil a tak zpíval, že mi pořád hrdlo trochu chraptí (Mikuličié 102). Bože můj, jak mu bylo pěkně. Zajisté málem lépe než mně, který mám od vypravování již hrdlo suché (ib. 109). I já jsem na té svatbě byl a víno jsem pil a tam jsem zpíval: ,,já jsem nejmladší, piju nejradši", že mně celé hrdlo ochraptělo (Valjavec 227). I já jsem byl při tom a zamastil jsem si ústa tím zajícem a pil jsem z malovaného džbánu i ještě dnes mám mastné zuby. (K tomu přidána formulka: ta naj ide v koš gde jih je još —■ Valjavec 265.)

Zhusta bývají tyto formulky bez tohoto typického konce: I já jsem tam byl, jedl jsem mastnou pečínku a pil dobré víno tak, že se mně i dnes chce jisti a piti (Zbornik Jugoslav. XXI. 140). Valjavec 127). I já jsem tam hostil a s nimi byl, jedl a pil a vesel jsem byl (Zbornik XIX. 52). A kdo to vypravoval, i on tam byl, jedl a pil a vesel byl (Val-