javec 41). I já jsem tam byl, a ještě podnes jdu rád tam, kde jsou hosté (ib. 108). I já jsem byl v hostech a i dnes se rád hostím, když mám kde (ib. 217). I já jsem tam byl, jedl jsem a pil, i dnes chci jíst a pít (ib. 127). I já jsem byl při hoštění a byl jsem dobré vůle (ib. 141). A tak jsem i já byl při tom a dobře jsem se hostil (ib. 154). I já jsem tam byl hostem a hostil jsem se (ib. 80). I já jsem tam byla, jedla jsem a pila a v náprstku dali mi vína (Strohal III. 144). Potom opět slavili hostinu, na ní jsem byl i já a je to na mně ještě nyní znát (Mikuíičié 68). A místo hostiny slavili jiné veselí, jedli a pili i mně málo dali (ib. 32). I já jsem tam byl, z malovaného džbánečku jsem vínko pil, že jsem byl opilý (Valjavec 95). (Podobně ib. 99). A tu hostili ss, i já jsem tam byl a vína jsem pil, že se mi i dnes takového chce (Kres V. 140). I já jsem tam byl hostem a když jsem byl dost pohoštěn, šel jsem zas do Varaždina (ib. 199). Ráno dal mlynář rozveselen připraviti pěknou hostinu, kde i muzika hrála, a já jsem tak tancoval, že se mi ještě dnes chce (Kres IV. 146). Potom šli domů, hostili se až clo večera, dobré víno pili, a já jsem byl první při zadním stole, pil jsem z malovaného džbánku žluté víno i půl podsvinčete jsem snědl (ib. IV. 408). A tu byla velká hostina. I mne tam pozvali. Jak já byl vesel, vzal jsem hůl, uhodil jsem nějakého Tomu po hřbetu, a hle, ještě dnes má hrbatý hřbet (ze Slavonie, Zbornik Jugoslav. XVII. 162 č. 37).

Povídky ze záp. Chrvatska mívají také zvláštní zakončení, částečně i rýmované: i mene su bili taka j na gosti pozvali, ali ne mi je bilo volja iti. Ali sem si premislil da se ne bi kojoj stranki zaměřil pak sem išel. Pil sem iz pisanoga vrčka, zato mi i dendenešni rit frčka (Valjavec 51). Bil sem i ja na gosteh, jak sem tam jel i pil s pisanoga vrčka da mi još dendenes rit mrčka (ib. 234).

Porůznu čteme také zakončení, oblíbené: i já jsem byl na jejich svatbě, a když kanonýři stříleli, strčili .mne clo děla a až sem mne dohodili (Zbornik Jugoslov. XVII. 156 ze Slavonie). Mne dovnitř nabili a střelili a tak dlouho jsem letěl, až jsem sem přišel a vám to povídal (Kres. V. 613). Já jsem tam také byl a děly stříleli a jedno dělo puklo a já jsem sem zapadl (Valjavec 214; rýmováno: i jen kanon je puknul i ja sem sim duknul). Ještě jinak byl vypravovatel vyhnán: A já jsem se po kuchyni inotal mezi kuchařkami, že se už na mě hněvaly a vyhnaly mě ven, a jedna ještě přiběhla za mnou a zabodla mi zezadu držadlo od vařečky (štil od kuhaěe), že je to ještě dnes na zadní straně znát (Zbornik Jugoslov. XIX. 79). I já jsem tam byla na hostině a pak mě vyhodili do kuchyně, kuchařka vzala lopatu a mě zezadu bila (žoknila) (Śtrohal III. 138').

Zcela obyčejné: já jsem tam byl za sluhu, udělal jsem něco nedobrého a byl jsem odtamtud vyhnán (Valjavec 180).

A já jsem byl v jedné malé hospodě, ale přišel jeden strážník, ještě větší než já a víte drahý pane a můj starý sousede (obrátil se vypravovatel na sběratele), uhodí on mne, že jsem až sem clo Artiéu (vesnice vypravovatelova) odletěl, a vám nyní povídám všechno, co jsem viděl a slyšel, a vy moc pěkně posloucháte a píšete, co vám povídám (Strohal II. 151).