Jan Stankevič (Wilno): Bielaruskij upłyu u relihijnym žycciu Tatar i Žydou.

Autor studoval vliv běloruský v obřadech, a v písních náboženských. Ukázal, že Židé i tatarské obyvatelstvo sídlící na území běloruském se neuzavírali působení slovanského živlu, který je obklopoval, nýbrž že leccos přejali. Referent pokračuje ve svém zkoumání a připravuje zpracování souborné.

J. Vakarelsky (W arszawa): Obrzędy weselne u Bułgarów.

Podrobné vylíčení svatebních obřadů bulharských přihlížející k jednotlivým fasím ceremonielu a vyčerpávající popisnou stránku thematu.

Připojuji k tomuto výčtu ještě zprávy o přednáškách, jež, pokud vím, nebyly předneseny, ale jejichž stručné obsahy byly vytištěny a rozdány účastníkům kongresu.

Cez. Baudoin de Courtenay-Ehrenkreutzowa (Wilno): Obrzędy weselne ludu polskiego jako forma dramatyczna.

Badatelé zabývající se zvykoslovím obyčejně postupují směrem historicko-genetickým, poněvadž jim jde o to objasniti jednotlivé prvky obřadu a zjistiti jejich vztahy k jevům etnickým nebo sociologickým. Pudí se při tom zásadami metody srovnávací. Avšak formálním rozborem obřadů se etnologové méně zabývali ponechávajíce tuto stránku hlavně literárnímu dějepisu, který v lidových obřadech hledá prameny dramatu. A přece lze ještě dnes zjistiti, že — zejména v krajích zapadlých, odloučených od středisek novodobé civilisace — na př. polský obřad svatební tvoří celek, který má svou osobitou logiku uměleckou. Svatba má formu dramatu, jež se rozvíjí na podkladě skutečného života lidového. Na území polském autorka zjistila několik typů svatebního dramatu.

Prof. Ivan Pankěvič (Užhorod): Les chansons cérémoniales se rattachant á la vie de familie et de ferme sur les confins ruthéno-slovaques entre Užhorod et Michalovce.

V souboru lidových písní ukrajinských vynikají svérázem i starobylostí písně obřadní, t. j. koljadky (písně vánoční), ves-njanky (p. jarní), písně kupalské a svatební. Autor prozkoumal kraje Podkarpatské Rusi na území našeho státu a zjistil, že koljadky a písně svatební se zachovaly ještě všude v plné síle a svěžesti, naproti tomu našel jen nepatrné sledy písní jarních, písně kupalské pak již skoro úplně zanikly. Tento stav, který zjistil zejména ve východních oblastech, se mění na pohraničním území slo-vensko-karpatoruském: tam koljadky vůbec vymizely, písně jarní se udržují, ale není téměř stopy po písních kupalských a z písní svatebních se zachovaly jen trosky. Autor soudí, že tu působil vliv církve římské a kalvínske.