Alfred Bachman (Lwów): Z badań nad dachem słowiańskim.

V osmi stručných thesích shrnul autor výsledky svého podrobného studia o tektonice střechy lidového domu slovanského. Zjistil, že staré konstrukce střechy složené ze soch a slemene !(srov» o tom Niederle, Život starých S!ovunu I 2 slt. 825 nsl.) se zachovala jen nepatrně, dnes je téměř všude rozšířena konstrukce krokvová. V další části svých výkladů referent pojednal o typech krokví na území polském (rozeznává typ trojí), o ozdobách nad štítem atd. Na polském území etnografickém rozeznává čtverý typ střechy a ukazuje, že severní kraje polské se liší od ostatního území. Ploché střechy domu jihoslovanského pokládá za zbytek staré kultury z oblasti Středozemního moře, střechy strmé souvisí patrně s kolonisací slovanskou na Balkáně.

Prof. Adam Fischer (Lwów): Wpływ czynników geograficznych na zjawiska etnograficzne.

Na jevy národopisné působí vlivy zeměpisné, etnické a sociální. Autor doložil své vývody zajímavými příklady: 1. Stavivo chalup v Polsku i na Ukrajině se mění podle poměrů přírodních; 2. ornamentika nářadí se mění podle jakosti dřeva, které obyvatelstvo mělo po ruce; 3. rolnické nářadí lidu polského i ukrajinského se přizpůsobuje terénu; 4. v úpravě lnu a konopí jsou rázovité rozdíly mezi jihem a severem. Všecky tyto doklady byly znázorněny diagramy a mapami.

Prof. Eugen Frankowski (Warszawa): Znaczenie tykwy dla kultury ludzkiej.

Beferent objasnil důležitý význam tykve s hlediska typologického. Tykvových nádob se jistě užívalo již v dobách předhisto-rických, podnes se jich užívá v různých oblastech po celém světě a je zajímavé, že se podle tvaru tykve zhotovovaly a podnes zhotovují také nádoby pletené, dřevěné i hliněné. Referent ukázal četnými náčrty, jak se původní tvar mění, ale jak typologická analyse zjistí prvotní tvar tykve i u nádob podnes užívaných v prostředí lidovém.

Dr. Vilém Pražák (Bratislava): Studium typů slovenské lidové výšivky se stanoviska etnografie a kulturní historie.

O lidových výšivkách slovenských bylo mnoho psáno, ale soustavného studia vědeckého se jim ještě nedostalo. Historikové umění se jimi nezabývali, poněvadž je pokládali za zlidovělé umění panské, naproti tomu zase národopisným pracovníkům chyběla průprava historická. A přece zejména dějiny umění by měly podati výklad o vývoji lidové výšivky, o jejím místě v rámci světového umění a o cizích vlivech, které tu pronikaly. Avšak ani s hlediska popisně-etnografického nebylo ani zdaleka vykonáno