zývá Polskie towarzystwo etnologiczne, aby v tom směru zahájilo pronikavou činnost.

František Syřiště (Praha): České kolonie na Volyni.

Obsah referátu je patrný z nesel, jež autor podává: „Historický přehled založení a vývoje českých osad na Volyni. Jejich geografické rozšíření a rozdělení po okresech v předválečném Rusku. Jejich počet a statistika obyvatelstva." Další hesla shrnují výklady o národopisném rázu českých osadníků, o jejich, poměrech hospodářských o vztazích k Polákům za ruského panství a v době nynější a o významu těchto kolonií pro Polsko i pro nás.

Prof. Ivan Šišmanov (Sofia): Nécéssité ďune phorématologie comparée des peuples slaves.

Studium hmotné kultury lidové věnovalo až dosud poměrně nejvíce pozornosti lidovým krojům. Kroje bývají obyčejně nejvý-značnější částí sbírek v menších museích národopisných. Mnohem méně se až do poslední doby zabývala věda studiem lidových staveb, nářadí, nástrojů hudebních atd. Avšak i pokud jde o studium kroje, zbývá ještě mnoho práce, neboť chybí nám podrobný, vědecký soupis a rozbor. Bylo by třeba zahájiti soustavné studium od vesnice k vesnici, od okresu k okresu podle společného, obecného plánu, bylo by třeba speciálních badatelských výprav, které by sebraly předměty, nebo opatřily fotografie, přesné nákresy, sebraly celé názvosloví atd. Pak by bylo lze sestaviti mapy podávající přehledný obraz rozšíření kroje a slovníky obsahující soubor názvů všech součástí krojových, ornamentů atd. Budoucí všeslovanské museum by mělo míti zvláštní oddělení pro srovnávací studium lidových krojů slovanských. Kromě toho by měla býti při museu sbírka toho druhu, jakou má Kunstgewerbemuseum v Berlíně (Kostümgeschichtliche Sammlung und Bibliothek), aby bylo lze studovali kroje s hlediska historického. Bylo by třeba věnovali také pozornost hledisku archeologickému při studiu lidového kroje.

Prof. Šišmanov se pro churavost, žel, nemohl zúčastniti sjezdu, avšak v tištěném résumé svého referátu se dotkl důležité věci, o níž se musím zmíniti také v této zprávě. Jde o všeslovanské národopisné museum. Je známo, že na prvním sjezdu slovanských geografů a etnografů (v Praze r. 1924) navrhl prof. Šišmanov re-soluci, aby za účasti vlád jednotlivých států slovanských, ústředních museí a vůbec všech odborníků bylo v Praze zřízeno všeslovanské národopisné museum P. J. Šafaříka. Tento návrh, který tak pietně vzpomněl zásluh velikého slavisty o vybudování vědeckých základů slovanského národopisu, byl jednomyslně přijat. Národopisná společnost českoslov. se ujala této myšlenky a rozeslala uvedeným činitelům stručnou zprávu, kterou doplnila memorandem prof. dra K. Chotka, otištěným ve 2. čísle letošního ročníku „Národop. Věstníku". Zvi. otisky byly rozdány všem členům národopisné sekce letošního kongresu i jiným badatelům,