str. 303
Je jisté, že další studium lidu dodá ještě mnoho nového materiálu. Je pravděpodobné, že ve výkladech (na př. zvykoslovných), budoucnost leckterý názor změní. Ale je rovněž nepochybné, že jakožto základní přehled východoslovanské lidovědy je kniha dnes nejlepším úvodem do studia a nejlepším poučením ciziny. D. Stránská.
Drobné zprávy národopisné.
Boleslavan. Vlastivědný sborník Mladoboleslavska a Benátecka. Vyd. uč. jednota Komenský v Ml. Boleslavi. Řídí red. kruh, redaktor K. Sellner, R. I., 1926—1927. 6. 1,—10.
Nový vlastivědný sborník českého severu řadí se důstojně k oněm starším časopisům, při kterých jako hlavní spolupracovník působí prof. J. V. Šimák. I tomuto sborníku přinesl vysoké měřítko, které klade dost přísné požadavky na příspěrvky. Skutečně v prvním ročníku zařazeny jsou stati, které usilují o věcnost a důkladné probrání předmětu. Zásluhou prof. Šimáka je jistě živý zájem o historii kraje a o studium archivu. Dějinami selského lidu na podkladě archivních zpráv zabývá se několik článků. Ale i oboru lidopisu dostalo se několika popisů. Lidovým léčením zabývají se stati J. Vilíma (o zaříkáivání nemocí) a V. Kozáka (o léčení dobytka, obsahující výňatky z psané knížky d podle vypravování). Sociální poměry v obci dokumentuje J. Kavka v Pamětech obce Zdětína. Otiskuje doklady, jak byli přijímáni v obci pastýř, kovář, hlídač, cizinec a pod. K. Sellner podává pověry o ptactvu a pěkný obrázek z dob formanské slávy. Popisuje nejen cesty formanů, život v hospodách a výzbroj formana, nýbrž sleduje i poslední vývoj a úpadek, vesměs is datováním. — Snahu redakce po získání lidopisného materiálu dokajzuje i dotazník, který nabádá i ke studiu zvyků, místních názorů a j. D. S.
Krajem Pernštýnův. Vlastivědný sborník školního okresu pardubického. Vyd. učitelstvo školního okresu. Red. Karel Bot a řed. kruh. R. VIL 1926—1927. Č. 1—10.
Cílem časopisu je poučovati mládež přístupným způsobem o obvyklých oborech vlastivědy. Zvláštní rubrika je vyhrazena „lidopisu", pod kterým se rozumějí říkadla, drobná prosaická podání a lidové slavnosti. Jsou to vesměs drobnosti, varianty. Pěkný je živý popis J. Maršíčka: Jiak stínali na Hrádku kohouta.
Královéhradecko. Vlastivědný sborník pro školu i dům. Péčí red. sboru za odp. F. L. Sála. Nákl. naklad, a vydav, družstva „Královéhradecká". R. IV. 1926—1927. Č. 1—4.
V úrovni časopisu obráží se vyspělé kulturní prostředí Král. Hradce. Sborník, skutečně vlastivědný, shromažďuje soustavně zprávy o kraji a životě v něm tím, že jednotlivá čísla vyhrazuje vždy různým oborům práce a kultury: práci se dřevem, s" kovy, hudbě a pěveckým i ochotnickým spolkům. Různé články probírají téma mnohostranně, ale většinou zdůrazňují technický pokrok současnosti oproti primitívnosti a přežitkům. V takovém rámci dostalo se tedy i lidové práci místa, ale až v druhé řadě. Toliko o lidových dřevěných stavbách pojednal F. L. Sál (L. P.) podrobněji. Vítaný je výčet roubenic, ozdobných lomenic a nápisů, e nichž některé jsou otištěny. Jejich datování dosahuje do roku 1734. Pěkné obrázky výřezů i staveb přispívají k soupisu. — V sešitě, věnovaném zpěvu, bylo by možno vytěžiti o lidové písni mnohem více á poučnějších dat, než je výčet písní z Erbenovy sbírky (z r. 1886!), kdyby byl lidový zpěv opravdu studován. Věcnější je obrázek R. Petráně, o písničkářkách na poutích. Autor
|
