Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 304

připojuje některé tituly jarmarečních písní; byl by vítaný co nejúplnější seznam všech jarmarečních písní, které se na Hradecku zpívaly. D. S.

Naše Polabí. Vlastivědný sborník okresu brandýského n. L. Vydaly okresní osvětový sbor a učitelstvo okresu. Bed. Fr. Vlasák s red. radou. R. IV. 1926—1927. Č. 1—10.

V pestrém obsahu vlastivědném věnován je lidu „národopisný koutek". Stručné příspěvky neposkytují však mnoho nového. Vedle drobností o zvycích, pověstí, povídek o fekstech a pod. významnější je toliko vzpomínka V. Mareše: Maškarní průvody ve St. Boleslavi a F. Vlasáka: Jak roku 1764 zasazorvali nové mezníky.

Od Horáčka k Podyjí. Vlastivědný sborník západní Moravy. Vydává okresní osvětový sbor ve Znojmě. Za spolupráce red. kroužku pořádá Stanislav Marák. R. IV. 1926—27. Č. 1—10.

Mezi -příspevky vynikají historické články, psané i odborníky (na př. L. Hosáka, Knihy půhonné brněnské). Živý je i zájem o archivní prameny, ze kterých na př. starosta K. Špalek otiskl dvě pěkné Ukázky ze sbírky kšaftů v listáři města Jevišovic. iNa zašlý život lidu vzpomínají dva přispěvatelé: Jos. Všetečka zaznamenal data o rozkvětu třebického betíemář-ství a jeho pěstitelích, Jos. Smetana popsal živě Svarbu na Telecku (a písněmi a smlouvou). Dobrý úmysl Ukazuje črta V. Uhra (krajem tkalců) o domácké výrobě koberců, bohužel nemá dostatečných údajů. Podrobný popis tohoto podomáckeho průmyslu byl by vítaný jak po stránce sociologické tak i po technologické. Sbírání lidových písní oddal se prof. K. Konvalinka a otiskl 6 variantů. Pilnému dalšímu sbírání podaří se jistě nalézti bohatství písní i samorostlejších.    D. S.

Od Ještěda k Troskám. Vlastivědný sborník českého serveru. Česko-dubsko—Turnovsko—Mnichovohradištsko—Bělsko. Vyd. uč. jednoty. Řídí red. kruh, odp. red. Jan Polák. Turnov, r. V., 1926—27. Č. 1—10.

Sborník zůstává z' nejlepších vlastivědných časopisů pro hodnotný obsah i pro pečlivé řízení, které v něm spojuje všechny snahy, usilující o zkoumání kraje. V obsahu nabývají vrchu prozatím historické studie a archivní materiálie. Lidopisných izpráv je zařazeno též hojně, zvlášt v líčení zašlých dob. Na př. ve ivzpomínkách Jos. Hoffmana (v Turnově v letech 1863—80) dovídáme se, že v letech šedesátých nebylo ještě maškarních průvodů. Soustavnější sbírku: Rode pořekadel, pověr, pranostyk a izvyků na Mnichovohradištsku dokončuje Jar. Mencl. Jeho doklady jsou mnohdy vzácné; bylo by záhodno doplnit, ,z čí sbírky který zvyk pochází a žije-li ještě. Jak vážně mohou přispět ik studiu obecní kroniky, svědčí výňatky z práce AI. Šimona o Klášteře Hradišti, na př. o počítání na vruby na panských mlatech a v pivovarech. Přesnými údaji a zapisováním v nářečí vyniká sbírka J. Škody, Ještědské lidové pověsti.    D. S.

Od Kladského pomezí. Vlastivědný časopis pro politický okres brou-movský, náchodský, novoměstský a trutnovský. Vyd. tisk. a wydav. družstvo „Jiráskův kraj". Řídí s red. sborem K. Michl. N. Město n. M., R. IV. 1926—27. C. 1—10.

Věcně řízený a pěkně vypravený časopis sbírá pozvolna nové poznatky o kraji a obratně spojuje věci mládeži přístupné se skutečným poučením. O život lidu jeví zájem sám redaktor, především o zvyky a pověry a sám přispěl několika zápisy, na př. o zvycích při úmrtí. Po folkloristické stránce získal sborník vzácného přispěvatele v osobě prof. J. išt. Kubína. Jeho sbírka Pověry lidu českoslov. II. je příkladná hojností materiálu a přesným zapisováním. Vedle toho zachytil Jos. Zídka svěžím popisem Jak se putovalo do Vambeřic a M. Netyšová vylíčila koledy dětí na Zelený Čtvrtek v Bělém u Machova. Popis této koledy, obvyklé u Němců, vede ještě k dalším otázkám, o jejím trvání a rozšíření, o variantech a o poměru


Předchozí   Následující