str. 306
Drobné zprávy národopisné.
Sborníček je jakýmsi doplňkem čítanky, obsah je všeobecně poučující a zábavný, články (kromě několika dějepisných) jsou vybírány z jiných spisů. Jen něco z archivních pramenů o sociálním životě lidu lize vyzna-čiti, na př. Vinopalna v Roudnici a židé od dra Bicharda Federa.
Zahrada Moravy, vlastivědný sborník pro mládež župy uh.-hradištské. Vyd. uč. jednoty župy. Řídí M. S. Dobiáš s red. sborem. B. IV. 1926—7. Č. 1—10.
V zajímavém obsahu zdůraznila bych zájem o lidovou technologii, které se dosud málo dbalo. Doklady najmu sice zcela nové věci po vydání Moravského Slovenska prof. Niederlem, ale přece poučné varianty. B. Trnka vylíčil živě a podrobně vaření a sušení ovoce a doprovodil názornými obrázky s názvoslovím, R. Felešníková popsala Strúhaní кеіа a F. Mikulášek věcně pojednal o výrobě sukna v Bojkovicích. Kromě lidových podání čerpali autoři i z archivů. Pěkné je střízli/vé pojednání K. Doliny o živnostech .za cechovního zřízení v Bojkovicích podle cechovních knih. Smolné knihy byly pramenem k několika zajímavým dokumentům. Zmínky zasluhují i zprávy (J. Valtera) o měření na vruby na starých rychtách a v pivovarech. D. S.
Zálesí. Vlastivědný sborník okresu humpoleckého. Nákl. uč. jednoty „Budeč" v Humpolci. Red. E. Horký a dr. E. Šimek s red. kruhem. R. VIII. 1926—7. Č. 1—10.
Na počátku ročníku navrhla redakce pestrý program pro jednotlivá čísla, ve kterém ije iidověda hojně izastoupena, ale přispěvatelé měli by naň reagovati statěmi rozmanitějšími a hlavně propracovanějšími. V oboru staveb popsána byla dřevěná petrovioká izvonička (s náčrty kostry) a některé usedlosti (Kotnův statek v Mysletíně a Davidův grunt ve Viticích). Tyto popisy jsou však příliš zběžné, třebaže je provází obrázek nebo i půdorys. Na výrobu prachandy a zužitkování ovoce vzpomíná se na několika místech. Nejvěcnější je stať F. Šímy Trojanského. K poznání zvykosloví a lidového léčení přispívá více drobností, ze kterých uvádím dva popisy štědrovečerního obcházení „bab", J. Mančala Lidové podání o dětech na Zálesí, Lidové podání o některých rostlinách, V. Dřevy Lidové léčení a více zmínek o pověrách při úmrtí. Oddíl Z lidového podání přináší hojně vypravování o hejkadle, strašidlech a pod. D. S.
Drahotína Križko-Kardossová: Vzorník krížikového vyšívania ludového v Honte na Slovensku. Banská Bystrica — Majer 1926. Listů 18.
Vznik vzorníku tkví v nadšené lásce sběratelky k slovenském/u lidu a v obdivu k jeho výtvarné práci, pro které trpěla od maďarských vládních kruhů i pronásledování. Ale cíl jeho není odborný, nýbrž čistě praktický. Má seznámiti veřejnost s lidovými výšivkami z okolí Krupiny a poskyt-nouti milovníkům a školám předlohy k okreslování. Podle toho řídí se i uspořádání sbírky, totiž vzory (jedno- až trojbarevné) jsou schematicky vykresleny na křížkovém papíře, vedle celistvých vzorů jsou. rozloženy i prosté motivy a ke konci je připojeno 5 listů s předlohami na „národně košele". Přidány nejsou ani obrázky předmětů, se kterých výšivky pocházejí, ani není podrobněji označeno, ze kterých vesnic jsou, tím méně dovídáme se o hranicích jejich rozšíření nebo o jejich vývoji a vztazích k jiným druhům výšivek. Nehledírme-li k tomu, má však sbírka přece svůj význam i pro lidovědu. Předně: přináší hojnost věrohodného materiálu, obsahujíc na 170 vzorů a motivů, okrášlených věrně z lidových krojů. Je to tedy dnes na Slovensku neobsažnější sborník ornamentů z tak malého území. Za druhé: zaznamenává věrně lidové názvy pro jednotlivé vzorky, čímž nabývá trvalé dokumentární ceny. Vážíme si tedy vzorníku jako dobré srovnávací látky. Tím ovšem neustupuje do pozadí potřeba studie, která by podrobně sledovala život výšivek, odborně je srovnala a případně sbírku ještě doplnila. Že nevyčerpáva ivšeho materiálu, prozrazuje již i pojednání Andreje Kmete o výšivkách téhož kraje v I. svaz. Tova-
