Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 312

úkolů — podpor ovati vědeckou národopisnou činnost slovinskou a slibuje stáiťi se dávno postrádaným ústředím pro „etnografickou, antropologickou a folkloristickou" práci ve slovinských zemích. Podle obšírné zprávy o výsledcích musejní činnosti za poslední léta musíme uznat, že správa ústavu usiluje 'opravdově o mnohostranné prozkoumání své země a doplňuje pilně sbírky i přípravný vědecký materiál. Možno očekávati, že prostřednictvím sborníku bude pokračovati ještě úspěšněji. — Obsah prvního svazku časopisu, redigovaného řed. drem N. lžu pa n i č e .m, věnován je většinou problémům antropologickým a předslovansko-etnologickým. (Dr. K. Oštir: K predslovanski etnologiji Zakarpatja, N. Županič: Harimati, etudija k problemu probitnih Hrvatov.) K slovinskému lidopisu přispívá pojednání asistenta musea dra 6. Vurnika o různých druzích ženských čepců. K dvacetipětiletému jubileu vědecké a veřejné práce IN. Županiče věnoval týž autor životopisnou stať s bibliografii Županičových prací.    D. S.
Národopisné museum ve Varšavě. Na památku padesátiletého trvání Muzea przemysłu i rolnictwa, s nímž bylo národopisné museum dlouho spojeno, vydán byl roku 1926 pamětní spis: Pięćdziesięciolecie muzeum przemysłu i rolnictwa w Warszawie 1875—1925. V něm ředitel etnografického musea, dr. E u g e n j u s z Frankowski, vzpomíná i začátků svého ústavu a podává o něm celkovou zprávu. Museum vzniklo roku 1888 péčí zvláštní společnosti, J. M. Kamińskim vyvolané, roku 1897 pak bylo přičleněno k museu průmyslovému. Zažilo osudy málo utěšené. Zato pozornosti zasluhuje jeho dnešní stav, ne tak pro kvantitu sbírek jako pro své uspořádání. Frankowski uplatnil při instalaci systém museí pro národopis mimoevropských národů: dělí sbírky podle národnostních skupin a teprve v tomto rámci podle materiálu, a sice tak, že ve skříních na stejné horizontální výši jsou umístěny vždy předměty stejných oborů, uprostřed síní pak figuríny v krojích. Tím způsobem názorně je předvedeno, na jaké kulturní 'výši stojí která oblast, a zároveň sbírky polské přiřazují se stejným systémem k nemalým sbírkám exotickým. Vzácnou předností instalace je kartografický doprovod. Na mapkách, ve skříních umístěných, je zakresleno, odkud předměty pocházejí, mnohdy je ohraničena i oblast jejich rozšíření. Skutečně odborný výběr předmětů doplňují pak i kresby, sbližující diváka s detaily, a podrobné popisy, objasňující jejich názvy, význam a pod. — Odborně vedené a pečlivé uspořádání varšavského musea může býti velmi mnohým slovanským ústavům příkladem.    D. S.
Poznámka redakce. Před časem požádal redakci Státní ústav pro lidovou píseň, aby byla v ;NVČ. otištěna sbírka písní p. dra Ferd. Tomka, kterou k vydání doporučil dr. Leoš Janáček, předseda moravského výboru pro lidovou píseň. Redakce vyhověla tomuto přání jednak proto, že jde o písně z oblasti úzce vymezené, takže sbírka podává příspěvky k topografii lidové písně, obsahujíc kromě toho teksty odjinud neznámé, Šlo však též o to, názorně ukázati, že dnes, po velikých sbornících Bartošových, Holasových a j. není již vhodná doba na vydávání drobnějších sbírek, poněvadž obsahují většinou varianty známé z děl starších. Sběratelé poslouží lidové písni i svému kraji mnohem lépe, odevzdají-li své materialie Státnímu ústavu pro lidovou píseň, který sbírky koupí a užije jich pro veliké vydání souborné. Hmotná podpora ministerstva školství a nár. osvěty zabezpečila vydání prvního svazku této rozsáhlé edice, který bude obsaho-vati lyrické písně moravské, zpracované drem L. Janáčkem a prof. P. Vášou. Připomínáme ještě, že podrobné poznámky tekstové a látkovědné k sbírce dra Tomka přinese NVČ. v příštím čísle.    Redakce.

Předchozí   Následující