Největší a nejhrubší chomli (krkuli) nosívaly ženy v súľovském údolí. (Obr. 1. s.) Bývala 19 cm dlouhá, 12 cm široká a prodlužovala zavitou hlavu do neobvyklé výše a délky. V okolí Rajce bývala jemnější a širší, takže domácím ženám připomíná obrácené sáňky. Ve farnosti hríčovské a divinské ustálila se v podobě dvo-játé pravidelné podkovy, nahoře rozštěpené (obr. 1. 4a b). Ve farnosti lietavské, rosinské a byčické zmenšila se „chamuľa" tak velice v nepatrnou jednoduchou podkůvku (6 x 5 cm), že ztratila téměř veškeren význam jakožto opora účesu.

Obr. 2. Žena ze Súľova u Pováž. Bystrice.

Obr. 3. Žena ze Súľova u Pováž. Bystrice.

Na protějším břehu Váhu v úvodí Kysuce a Varinky nosily ženy „cholmu" poněkud odchylnou, rovnější, užší a drobnější (obr. 1.3.).Přikládaly si ji nikoli odzadu na temeno, nýbrž nahoru blíže k čelu, proto se musil oblouk na ní vyrovnati a je plošší než u chomle rajecké. Při tom však místy přece se objevuje snaha zvý-šiti formu hlavy. Na př. v Terchové stáčejí si ženy své vlasy podélně v týle a k temeni přikládají svinutý šáteček, takže dýnko čepce je vyplněno do kruhu a ční dost vysoko nad hladký, k hlavě přiléhající přední díl.

„Chamelka" (chomľa, chumľa, kontula3), denečko, obálka) z okolí Čadce je okrouhlá, nanejvýš sploštěná do lichoběžníku a i přiřaďuji ji k druhému typu okrouhlých grguli. (Obr. 1. 1. 2.) Ale ani kolem ní se vlasy neovíjely. Buď rozdělené ve dva pra-