meny protahovaly se křížem skrz otvor a za chomli nahoře zakládaly, anebo se stočily kolem ní do kolečka. Na horní Kysuci v Makově, Vysoké a v Turzovce podle zpráv pp. farářů J. Soke a K. Točika nosily ženy před padesáti asi lety „chomľu" („chocli-ľu", v Turzovce „chom") jiné podoby, totiž váleček, který ležel v týle, svými konci dosahoval až k uším a. vlasy byly přes něj křížem přeloženy. Protože tato chomolka směřovala svým obloukem v opačnou stranu než chomľa divinská a protože svým tvarem

Obr. 4.

„Chomúty" 1. z. Papradného u Pováž. Bystrice, 2. z Gajdelu u Něm. Pravna, 3. z Ráztnčna u Prievidze, „grgule" 4. z Turné u Trenčína, 5. z Dolné Poruby u Iľavy, 6. z Dražovců u Nitry, 7. Ze Zliechova u Ilavy.

připomíná chomút štiavnický, přiřadila jsem ji na mapce k typu obroučkovitých grguli, ačkoli celkového kruhu prý netvořila.

Kromě západního Slovenska vyskytuje se pojmenování chomľa i dále na východ v severním pásmu karpatském, na př. ve Važci pod Tatrami nebo v Šebeši u Prešova (chombľa)'). Nechybíme tedy, budeme-li je pokládat za jeden ze znaků severního Slovenska, které spojují tento kraj na jižním svahu Karpat s krajinami ležícími na sever a na východ od nich.

Chomľa, jakožto podložka ženského úboru hlavy je známa ze sousedních krajin malopolských a východopolských: na př.