str. 356
14) Chodila liška po hrázi...
Varianty: S2 116 (117); J. Kabelík, Časop. Mat. mor., roč. 50, str. 623; BNP 63 (73); Bart. Jan. 25 (28 a, b); Černík 164 <244); gaf. II 87; Koli. I. 347 (1); Sl. Sp. I 156 (416); Sl. Sp. II 38 (92); Sl. Sp. II 240 (660); ib. III 113 (508); III ,40 (106). Tekst Tomkův je.nejbližší var. S2 a Koli. I., avšak sfa 3. porušila stavbu písně; ve znění Tom. je to vlastně zbytečný přílepek, kdežto srovnání s var. zachovalejšími ukazuje, že i tato sfa byla původně dobře připojena k předcházejícímu tekstu. Srovn. Koli. I.
3. Aj, tento mladý krásný kvet
musí opustit celý svet,
otce, mamičku,
brata, sestričku
i teba, milý Janíčku.
4. Vykvitajú z něj tri růže,
žádán jich trhat nemůže,
jedna je bielá,
druhá červená
a tretra žluto prekvitá.
|
Připomínám, že obdobná píseň byla zapsána také samostatně. Srovn. Zemánek, Chrudimsko 324 (94):
1. Na hrbokovský křemeli
rostou tam tři růže v jeteli;
jedna je bílá,
druhá červená,
ta třetí je pěkně žlutavá.
2. Z tej růže musím 'dostat květ,
dybych měl opustit celej svět:
otce, matičku,
bratra, sestřičku,
domácí čeládku všecičku.
|
Většina var. obsahuje jen sl. 1. vypravující o neštěstí. Je to zhuštěná balada, kterou svérázně rozvíjí var. slovenský Sl. Sp. I 156 (416): skladatel totiž líčí zoufalství nešťastného střelce a loučení umírající dívky s matkou:
2. Mariška leží už v krvi svěj
mysliveček bježi friško k nej;
širuček strhá,
vjetríček dzelá:
„Bože muj, co sem to udzelau.
3. Žabiu sem moju najvjernejší,
byla mi v svjece najmilejší."
Mariška leží,
v krvi sa topí
ta její mamička nic neví.
4. „Vy, moja mamička, doma ste,
vy o mej bolesti nevíte;
s varna sa lúčim,
v krvi sa topím,
z tohoto svjeta už ít mosím."
|
Sfa. 1. se někdy vkládá i do jiných písní: srovn. Výbor slovens. poez. ľud. str. 88—9.
15) Ode mlýna ku mlýnu...
Varianty této balady o zabitém milenci paní mlynářky srovn. Nár. věstn. českoslov. IX. 105. K nim připojuji ještě: Geryk 20 (32); Medvecký 100 lud. bal. 93 (12). Srovn. též Nár. věstn. českoslov. XIX 192 (32).
|
