str. 372
„Dobrou noc, dobrou noc, družko moje
už se neuvidíme.
Já musím být služkou
na tom hnadě na vysokém."
„ „Ty nebudeš mou služkou,
paní mou budeš.
Budeš sedat za mým stolem,
za mým stolem po pravém boku.
Po (pravém boku, po pravé ruce
u jasného okénečka." "
|
Jest patrno, že situace základní i podrobnosti se velmi blíží našim-tekstům a proto již vydavatelé sbírky lužické v poznámkách na str. 308 uv. d. upozornili na píseň českou, kterou znali ovšem jen podle jediného variantu Erbenova. Avšak závislost písní lužických na lidové poesii německé vede nás ještě dále na západ. Haupt-Smoler sice v poznámkách neuvedli paralel německých, soudím však, že píseň lužická obměňuje nějakou píseň německou. Tak ,na př. Erk-Böhme (Liederhort 52 č. 19) -otiskli několik variantů staré písně myslivecké, doložené již ze špalíčků z konce XVII. stol. Ję-to píseň o myslivci, který uloví dívku:
... Er bläst sein Horm auf der hohen Straß,
da sprang ein schwarzbraun Thieiiein heraus.
|
„Černohnědým zvířátkem" je míněna dívka; (srovn. luž. „samička s brunyma wocycko-ma"). Psi uštvou dívku k smrti a z hrobu vyrostou tři květiny. Jednu z nich, bílou lili si dá myslivec za klobouk:
Damit thät er groß Übermuth,
thät selten den Bauren-Mädchen gut.
|
Rozdíly jsou zřejmé, ale základní motiv je v podstatě shodný a také lužický tekst zachoval obraz loivu, také tam dívka-srnka trhá sítě atd. V našich písních zůstala jen narážka ve verších:
„Budem honit srnčata
dvacítiletá děvčata." (Erb. A.)
|
Jinou píseň této skupiny otiskli Erk-Böhme (Liederhort III 296 č. 1435): Myslivec jde na lov, potká tři dívky, jednu vezme na koně a odveze ji na. zámek -pánovi.
Und da er gem Angelberg kam
wohl unter das hohe Haus,
da liegt der edele Herre
zu einem Laden heraus.
Bis Gott willkummen Jáger!
Jäger, mein trauter Gesell!
Hast mir das Thierlein fangen,
darnach ich so lang han gestellt?
|
Píseň se končí smutně: dívka naříká mad ztrátou věnečku.
Tato píseň byla již ve stol. XVI. velmi oblíbena a proto její vznik možno klásti jistě do stol. XV.
Ještě bližší našim písním jest balada zaznamenaná Mittlerem (Deutsche Volkslieder str. 35 č. 33) ze sborníku „Frankfurter Liederbuch" z r. 1578:
1. Ich weis mir ein hübsche gräserin,
sie grest mir in der wiesen,
da kam derselbig ritter,
und des die wiese war.
2. Fraw gräserin gebt mir ein pfand,
die wiese die ist mein.
Und da mein lieber herre,
und was sol es denn sein?
|
|
