str. 374
Chycil sobě ju za ruku,
kludzil sobě ju do dumku.
Jeho panímáma kuka:
Co mi to vedzěš za tluka?
Ně tak panímámo zostra
budu ja vaša nevěsta.
|
Srovnejme s těmito verši obdobnou baladu u Mittlem (uv. d. 163 č. 182), kde myslivec také chytí dívku a vede ji domů:
10. Er ritt vor seiner Frau Mutter Haue
Frau Mutter schaute zum Fenster hinaus.
11. Sei mir willkommen o Sohne mein,
was bringst du für ein wildes Schwein?
12. Frau Mutter es ist kein wildes Schwein
es ist ein zartes Jungfräueleim.
|
Píseň o zajaté žnečce pronikla z oblasti československé na území polské a ukrajinské. V. Hnatjuk otiskl ve sbírce lidového podání z Báčky (Etno-grafičnyj Zbirnyk IX 141 č. 38) tekst (z Keresturu), který je rozhodně původu slovenského. Mnohé slohy připomínají i formou znění československé, jak lze ukázat! srovnáním. (Podávám věrný přepis latinkou.)
Hnatjuk:
Uvidzel ju pan iz gradu,
na pachoł j a še zavolal:
Pachoľ, pachoľ, šecllaj konja,
pojdzeme mi do Hajpolja
ulapime tam žvirinu
od dvanac (var. šenac) ročki dziučinu.
...Chto ci kázal tu lučku žac?
Kazali mi ocec i mac.
|
S 2 C:
A díval se jim z hradu král,
na své pachole zavolal.
Stávej, pachole, stroj kaně,
pojedeni na hon do pole.
Budem honit zvířátka,
patnáctileté děvčátka....
Kdo vám tu trávu kázal žít?
Jedna musíte s námi jít.
Kázali otec a máti
zenelej trávy na žati.
|
Srovn. ještě závěr:
Hnatjuk:
Ani ja še ně nazdala,
žehim pana z gradu mala.
Ani ja še som ně nazdal,
že bim pachoľske dziuče užal.
|
Koll.:
Nikda by se nenazdala,
že by pána muža mala.
Ani bych sa já nenazdal
žehy si bol sedliacku vzal.
|
Shody v drobných rysech zpracováni (a na nich hlavně záleží, jde-li o to určiti vzájemný vztah!), jakož i shody jazykové ukazují jasně, že zápis
|
