str. 375
Hnatjukův jest vlastně píseň slovenská. Ostatně jinde na ukrajinské pudě nebyla tato píseň, pokud vím, zapsána a zůstala tedy jen v onom prostředí, kde se živel ukrajinský tak úzce stýká se slovenským.
Polský variant naší písně zapsal Roger, Piesni ludu polskiego w Górnym Szląsku (str. 228 č. 461). Jest ito tekst nesporně českého původu, lovšem jde o píseň přejatou z jiného prostředí jazykového a proto byl tekst zjednodušen, řada drobných motivů byla vynechána atd., avšak i ze zkráceného znění dobře poznáváme český originál. Podávám ukázkou několik sloh:
Ujzdrzałcić ją pan z wieży,
na swego pacholka zawołał:
Wstawaj, pacholę, strój konie,
pojedziemy na gony,
będziemy chytać zwierzęta,
w sześćnaście latach dziewczęta.
|
(Srovn. výše verše z var. S 2 C.)
Také v polském tekstu praví dívka: „Siérpek, płachetkę to wam dam, ale ja z wami nie pójdę!" Srovn. na př. KolL: „Ej, dám ti já srp, plachitičku, za tú zelenú trávičku." Úhrnem lze říci, že var. Rogerův zachoval jen trosky písně a dosti chatrně je spojil. Ve sbírce Piesni ludowe z Polskiego Śląska, kterou z pozůstalosti P. E. Szramka, A. Cinciały a J. Rogera vydal prof. J. St. Bystrou (Kraków 1927, nákl. Pols. Akad. umiejętności) jsem našel jeden variant našeho tekstu blízký var. Rogerovu. Prof. Bystrou otiskl (str: 71—2) ještě jiný fragment (který řadím clo jiné skupiny látkové) a poznamenal: „Są to najwidocniej fragmenty dłuższej, nieznanej nam poza tem pieśni o miłości króla 1 dziewczyny, zbierającej trawę. Pieśń ta powstała z pewnością dość niedawno, być može, w związku z pieśnią o krakowiance, królu i kacie." Nepokládám tuto poznámku -za správnou, neboť úryvek A, otištěný prof. Bystroněm jest zřejmě variant naší písně o zajaté žnečce, který pronikl také na polské území slezské. Pokud jde o zlomek B, pokládám jej také za ohlas československý. Jde 10 píseň zapsanou BNP 34 (42 a) a jiný var., otiskl prof. Jar. Vlček ze sbírky slovenského básníka Janka Krále. (Sborník Matice slovena. III 1925 str. 95.) Srovnání var. polského s tekstem Bartošovým ukáže závislost.
Bystroń:
Pytam ci się mój panie,
co tam za robotę masz.
Cztery krowy we dworze
piąte słać białe lože.
____Poczekaj ty mój panie,
až tę świeczkę zagaszę. Ona świeczkę zgasiła okienkiem wyskoczyła pod zielony świeczak usiadła.
|
Bartoš:
Ej, ty pane vývodo,
fco ty mně 'za službu dáš?]
ked si ma k sobě voláš?
Ej Aničko, Aničko,
štyry krávy ve dvoře
bílé lože v komoře.
Počkaj, pane vývodo,
[až (Světélko zahasím]
a sukničku zavěsím.
Světélko zahasila,
ven oknem vyskočila,
utekala k hájíčkú,
zpívala si pěsničku....
|
Soudím tedy, že písně otištěné prof. Bystroněm musíme zařaditi clo dvou různých skupin: První je variant našeho skládání o zajaté žnečce. Píseň druhá je sice také blízká našim písním, avšak -nepatří clo skupiny o žnečce. Je to samostatná skladba o pánovi a dívce, jejíž varianty československé jsem uvedl. Se skupinou polských písní o Krakowiance, králi a katu nemají, tuším, tyto skupiny bližší souvislosti.
Na území polském bylo ovšem zapsáno mnoho písní, které svým obsahem jsou obdobami — někdy bližšími, někdy jen vzdálenými — našeho skládání o zajaté žnečce. Pokud jde o motiv lovu na děvče, upozorňuji na mysliveckou píseň Kolberg, Lud. VI 210 (404), počínající se rázným vyzváním:
|
