str. 384
Od rozboru látkového zatím upouštím, poněvadž var. Tomkův nepodává dalšího znění. (O antithesi v lidových písních slovanských srovn. Miklo-sich, Die Darstellung im slavischen Volksepos. Denkschriftetn d. Kais. Akademie d. Wiss. Phil.-hist. Classe 38 Bd. 1890; Máchal, Slovanské literatury I. 115 nsl.)
93) Na horních lukách kopa sena...
Napatrně odchylný tekst BP 27 '71) (zejména rýmy jsou shodné a^ rty obyčejně bývají jádrem těchto drobných popěvků); se sl. 1. var. Tomkova srovn. BNP 250 (411); Bart. Jari. 471 (880).
94) Vystup si Maruško...
Nepatrně odchylný tekst BP 27 (72); v jiné souvislosti Bart. Jan. 441 (821) sl. 12—13.
95) Pojeď kupečku...
Var. Sa 446 (626); Bart. Jan. 472 (883).
100) Co sa ty, ženichu, před náma vzdaluješ...
Var. Tomkův není úplný. Podrobnější znění var. Sa 445 (626), kdež 3 slohy var. Tomkova jsou sl. 4—6.
101) Ty si kupec, milý Bože ...
Drobnější popěvky svatební netvoří pevných celků písňových, jsou to spíše prvky, které se rozmanitě slučují, obměňují atd. Jádrem jejich bývá nápad, vyjádřený rýmem a pod. Takového rázu je také popěvek, založený na rýmu kože (koze) — Łoze. (Suchá Hłoza je dědina u Uherského Brodu.) Srovn. BP 28 (76); Bart. Jan. 471 (881) v jiné souvislosti; náš tekst tam je mechanicky připojen jako závěr:
Formané jedú
hoře dědinú
[zastavili sa]
tam před hospodú.
Ty nejsi kupec,
ty mosíš utéct,
[ty honíš koze]
clo Such čij Łoze.
|
103) Dobře je mně, dobře...
Velmi rozmanitě obměňují svatební písně teskné rozjímání nevěstino o tom, jak jí bude v novém domově. Var. Tomkův samostatně zpracoval motiv známý (v jiném znění) také odjinud. Srovn. S 2 470 (645): Bart. Jan. 479 1904); S. ,n. p. II 5 211 (395); ib. 364 (689); Sl. Sp. I 29 (81); Medvecký. Detva 281; Č. L. XVI 47; Holas III 179 (270) sl. 2—3. Většina těchto tekstů líčí právo rozdíl mezi blahobytem u matky a bídou v domě mužově.
Srovn. S 2. 470:
1. Dobře je mně dobře
u tatíčka mého,
bude-li mně také
synečku u tvého?
2. U mého tatíčka
chlebíček na stole,
u tvého, synečku,
není ho v komoře.
3. Dobře je mně, dobře
u maměnky mojej,
bude-li mně také,
synečku, u tvojej?
4. U mojej maměnky
dobrá polivečka,
u tvojej, synečku,
falešná slovečka.
|
Takového rázu jsou ostatní uvedené teksty, ovšem jednotlivé var. velmi vynalézavě a obratně mění podrobnosti líčení.
105) Lúto, ti, Maruško, lúto ti bude...
Var. Bart. Jan. 478 (901), kdež obě slohy var. Tomkova tvoří závěr. Avšak i jako samostatná píseň se tyto slohy dobře uplatňují. Dcera si připomíná, že po jejím odchodu z domova značná část těžké práce v hospodářství připadne opět matce. Proto také v slovenském variantu písně o dceři daleko provdané (SbMS II 1 98 č. 32; srovn. výše č. 39) naříká, matka:
|
