Od téhož starce má Hruška dále povídku „o Milošovi a o Če-kance" str. 53 a d. Jest to hodně nelidová povídka, verse látky o labutích dívkách (Bolte-Polívka III. 406, č. 193). Jméno „Čekan-ka" nalézáme také ve versi B. Němcové III., str. 5. Tille: Böhm. Märchen 143, kdežto rek se jmenuje Libor. Stejně měnily se labutě v panny, jež odložily závoje, obyčejně košilky. Starci stejně oslovují své vrány „tulačky", jen že v povídce Bůšově uletěla panna na zlatý zámek na skleněný vrch, u B. N. pouze na zlatý vrch. U B. N. stařec posílá reka prostě k svému bratrovi, v nové versi dostal ještě mílové boty. Stejně s B. N. odpočala si vrána na dubě, který vyrostl ze žaludu hozeného do moře. U B. N. čteme, že dub zmizel jakmile vyletěli, t. j. v novém zápise zapomenuto. Stejně byli obři obelstěni o sedlo. U B. N. bylo uloženo rekovi porazit velký borový les dřevěnou pilou a sekerou, za druhé přelít vodu z rybníka na kopec dvěma kovanými vědry a za třetí pást zajíce. Všechny tyto práce udělala. Čekanka otočivši svůj prsten. V novém zápise byla tak provedena pouze první práce, kdežto zajíce upásl proutkem a vodu na kopec vynesl zlatým náprstkem Čekančiným. Kromě toho má rek poznat dívku mezi deseti stejnými, tancujícími dívkami; I to vypravuje B. N. Útěk milenců a proměny na útěku jsou-stejné, pouze proměnu v kostelíček a kazatelnu nový vypravovatel zapomněl. Za to je dodáno, že byl též vysvobozen zlatý zámek na skleněné hoře a všechen zkamenělý lid oživl. Vypravování Bůšovo jest mnohomluvnější, zvláště úvod. Nová tato verse nezdá se, že. by souvisela přímo s povídkou B. N., zakládá se snad na jiném' knižním zpracování.

Povídka „pasáček rytířem" str. 31 a d. jest verse látky rozebrané v komentáři Rubínových povídek Podkrkonoší záp. str. 767 č. 246. Jest to vedle nich dosti samostatná a opět mnohomluvná reprodukce. Obr, do jehož háje nemá ovčák hnát svoje stádo, jest vylíčen „postava hrozná, ruce jako trámy, prsty na nich jako hodné krákorky, oči boulil, až šla z nich hrůza."

Další Bůšova pohádka „o královském písaři", str. 43 d. náleží k látce rozebrané v Anm. ke K. H. M. Grimm III. str. 18, č. 126, a jest to dosti samostatná verse vedle ostatních českých versí. Rek a jeho koník byli zrozeni po požití jablka z jabloně zasazené po snu matčině. Jest tu taktéž známý motiv pohádkový Bolte-Polívka I, str. 534 i zde zvláštním způsobem pozměněn.

Od téhož vypravovatele jest vytištěna ještě povídka nadepsaná „sedlák Vopita". Povídka náleží k látce rozebrané v An-merk. K. H. M. Grimm. I. str. 464, č. 54. Sedlák, který propil svůj statek, prodal zasetý hrách myslivečkovi, ale má si pro peníze přijít k němu do krkonošských hor. Tam potká babičku a na její radu vyžádá si od jejího syna mlýnek. V této povídce nelze nevidět ohlas knižní.

Od jiného ještě vypravovatele pochází povídka „o zlaté myšce" str. 67, pro kterou z pohádkové liteiatury nemám dokladů. Jméno princezčino Milena a jiného starého služebníka