str. 408
Ctibor, jemuž byla svěřena, ukazují na umělý původ. Princezka byla od čarodějnice, která „místo vlasů měla na hlavě hady" proměněna v zlatou myš a marně ji Ctibor hledal. Následuje reminiscence pověsti o Androklovi: Lev slibuje pomoc, když mu byl z nohy vytažen trn. Dále pomůže rekovi jelen, kterého zachránil před vlkem a konečně ptáček, kterého dal izpět do hnízda, z něhož vypadl. Tento ptáček, který zpravuje reka o osudu princeznine, dá mu travku — místo toho čteme nelidové slovo „bylinka" — kterouž myšku zase promění v princezku.
Vedle těchto báchorek čteme ještě žertovnou povídku „vyzkoušení ženichové", str. 87, obměnu to známé povídky Bocca-cciovy (Decameron 9. den, 1. povídka), která byla v literatuře přehojně zpracována a také pronikla do lidu. (Lee, The Decameron, str. 271; Joh. Prinz: A Tale of a Prioress and her three Wooers).
Konečně čteme ještě bájku „pes a vlk", vypravovanou 911etým krejčím: O zestárlém a zchudlém psu a vlku. Viz Bolte-Polívka I.., 424, č. 48.
Kromě těchto větších povídkových látek čteme drobnější pověsti hlavně strašidelné o Lomikarovi, pak různé kocourkoviny, pověsti o pokladech a j;
Na konci povídek nalézáme pořídku závěrečné formulky „dal mu za to kádečku zelí, už je to cely", str. 84; „už je po pohádce, už je po ní", str. 112. Jednou v úvodě „v jednom městě byl řezník — kde to bylo, tam to bylo, to vědět nemusíme", str. 87. Uvnitř vypravování místy přísloví „umřel tatíček, umřel i chlebíček", str. 54 a jiné vtipné obraty „Martin byl z těch, co jídají vtipnou kaši", str. 88; „Martin povede mou dceru až na sv. Nihdýže", str. 87. Ale vedle toho fráse čistě literární „stojící v panenské kráse", 103; „panenskou krásou jen zářila", 111, které jsou v ústech 771etého venkovana chodovského velice nápadné. J. Polívka.
U. T. Sirelius: The Ryijy Bugs of Finland. A Historical Study. Helsinki, Otava 1926, 2°, str. 251 + .tah. XCIII.
Skvělé toto dílo o finských ručně vázaných kobercích je výsledkem několikaletého úsilí. Myšlenka povstala již roku 1914, kdy se pomýšlelo na publikování katalogu k velké sbírce textilií. Ale za příprav k němu, když se staly přístupnými i soukromé sbírky a když se zájem o ně rozšířil i po venkovských sídlech, vzrůstal materiál tak vůčihledě a sliboval tak bohaté výsledky, že se autor rozhodl zpracovati zatím jen jeden druh finských textilií, ovšem jeden z nejkrásnějších a nejbohatších, totiž vázané koberce. Zato založil své dílo hluboce a podal jedinečný jejich rozbor jak po stránce technické tak i ornamentální, takže jeho práci lze prohlásit za základní pro každé studium tohoto odvětví.
Kniha je však významná i pro studium evropské ornamentiky vůbec a to nejen jako hojný srovnávací materiál ze severských končin, nýbrž pro své výsledky, pro úsudky o vývoji orna-
