str. 118
týkající se Slovenska a její původce". Jest to píseň o dobvtí zámku muránskeho r. 1549. Jediný dosud známý, úplný text otiskl Kollár ve sbírce Národ, zpievanky II. 407—411. Po krátkém rozboru textu následují poznámky o komposici písně a o dějinném pozadí. Píseň byla velmi rozšířena, poněvadž na její nápěv byly skládány písně ve století XVI. i XVII. Prof. Souček doplnil doklady známé ze starších prací (Tablicových, Jirečkových, Zíbrtových atd.) novým dokladem ze století XVII.: „Píseň o slavném příjezdu nejjasnějšího a velikomecného knížete pána, pana Mathyáše II." atd., složená od Sixta Palmy (Močidlanského) se zpívala jako „Muransky zámek v uherské zemi". Pokud jde o autora, zjišťuje prof. Souček rozborem obsahu, že skladatelem „byl nějaký vlastenec uherský v tehdejším slova toho smyslu, nelibě nesoucí, že hrady domácí šlechty byly obsazovány spolehlivými habsburskými posádkami, v nichž bylo asi mnoho Němců z dědičných zemí". Byl to patrně slovenský zeman, znatel bible české, „prvý veršovec ze Slovenska pocházející, o jehož díle víme a jehož verše se zachovaly". jh.
V Časop. Matice Moravské (roč. 50., str. 609—650) otiskl Jan K a-b e 1 í k „Národopisné zlomky z literární pozůstalosti A. V. Šembery". Jest to 5 rukopisů, které obsahují zajímavý materiál národopisný. Rukopis označený vydavatelem jako rukopis a) obsahuje zápisky Šemberovy o jeho cestách po Moravě r. 1840. Jsou tam záznamy historické i národopisné, na př. písně a poznámky o lidovém kroji. (Kromě jiného podrobný soupis, kroje hanáckého s udáním ceny jednotlivých součástí. Celý oblek s botami, kloboukem a vy-drovkou stál 135—185 zl.) Značnou část tohoto rukopisu vyplňují výpisky z rukopisu Galašova,. jejž podrobně rozebral St. Souček v souborné stati „Z Gallašovy literární pozůstalosti" (Čas. Mor. Mus. Zem. VII—X.). Druhý rukopis obsahuje písně sebrané v dolnorakouských vesnicích v Poštorni, Ronš-purku, a Cahnově a Lingasdonfě. Část těchto písní hyla otištěna v rozpravě Šemberově „O Slovanech v Dolních Rakousích" (Čas. čes. mus. 1844 a 1845). Další tři rukopisy obsahují zá:znaimy Melichara Vladíka, učitele v Uh. Hradišti. Jsou to — vedle špalíčkové skladby tak řeč. abecední — lidové písně, anekdoty a obhroublý dialog. Z písní jsou nejcennější dvě skladby zbojnické: „Poslední poručenství svému synu Ondrášovi" a „Bědování pacholků Jurášových", obě z cylklu písní o pověstných zbojnících Ondrášovi a Jurášovi. Prof. Kahelík pečlivě rozebral obě skladby, zjistil, že v „Bědování" jsou rysy obdobné jako v písních slovenských o Janošíkovi, a soudí, že vliv písní slovenských na moravskou je zřejmý. Pečlivá rozprava Kahe-líkova, doplněná věrnými otisky rukopisných záznamů Šemberových, přináší cenné příspěvky k dějinám lidové písně. jh.
Dr. Drah. Stránská: Dolní Poruba. Příspěvky k národopisné monografii slovenské vsi. (Sborník Matice Slovenskej r. 1927.) Dr. Stránská studuje již po několik let soustavně lidový kroj slovenský a otiskla ukázky svých cenných prací v našem časopise. V rozpravě, o níž podáváme stručnou zprávu, uveřejnila část látky sebrané v Dolní Porube, vesnici tren-čínské stolice „v jihovýchodním cípu ilavského okresu na konci dlouhého údolí, táhnoucího se od Trenčanské Teplé do hor". (Práce vznikla v semináři prof. Jakuhce na universitě Karlově v Praze.) Výňatek otištěný ve Shor. Mat. Slov. přihlíží hlavně k hmotné kultuře lidové a rozvrhuje látku v 7 kapitol: 1. Úvodní kapitola o celkovém rázu vsi. 2. Ves, obydlí a dvůr. 3. Kroj. 4. Strava. 5. Zaměstnání obyvatelstva. 6. Zdravotní stav a měna obyvatelstva. 7. Život v obci a rodině. Pečlivý popis shrnující množství pozorování doplňují zdařilé fotografie, nákresy nářadí, plány dědiny atd. Jako přednost uvádím, že autorka všude pečlivě zaznamenala názvosloví a že všude podává popis věcný, založený vědecky. K nečetným monografiím o slovenských dědinách přibyla práce vskutku zdařilá. jh.
V časop. „Slavia" (roč. V. 1927) podala dr. Drah. Stránská podrobnou zprávu o jihoslovanských národopisných museích. S odbornou znalostí oceňuje sbírky národopisného musea v Bělehradě, národopisné oddělení zemského musea v Sarajevo, národop. oddělení chorvatského národního
|
|
