Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 419



musea v Záhřebe a národop. sbírky v Lublani. Kromě toho referuje o Krajinském museu pro lidové umění a průmysl ve Snlitu a o národop. sbírkách v městském museu v Maribor u. Autorka zná všecka taxo musea z vlastního názoru a připojuje všude stručný nástin o vývoji musea, podává informace o předmětech atd.. a celkem poučuje velmi přehledně a věcně o těchto důležitých institucích. _    jh.
Prof. dr. Jan Kap r as: Lužice jako menšina. (Česko-lužická knihovnička. Pořádá Jos. Pátá, R. 1927, č. 11.) V Praze 1927. Nákladem Česko-lužic-kého spolku Adolf Černý. (Str. 42.) Autor rozvrhl látku ve 4 kapitoly: 1. Státoprávní vývoj poměru Lužic k českému státu. 2. Národní vývoj Srbů lužických. 3. Lužická otázka na mírovém kongresu pařížském. 4. Od kongresu do dnešní doby. Knížka podává přehledný nástin a jasně shrnuje látku namnoze nesnadno dostupnou zejména neodborníkom. Zajímavá jest zvláště kapitola čtvrtá, která líčí postup Lužičanů na obranu práv lužickosrbského národa a objasňuje nynější poměry v školství, administrativě a v praksi církevní. Doporučujeme práci prof. Kaprasa všem, kdož mají zájem o Lužici.     jh.

Prof. dr. Veselin Čajkanović předložil Srbské král. akademii návrh, aby činila přípravy k vydání sborníku srbsko-chrvatských pohádek. Jsou roztroušeny po všech možných listech i v různorodých knihách namnoze mimochodem, a též systematický sborník materiálu, vytištěného v četných větších a častěji drobnějších sbírkách pohádkových, byl by velmi důležitý. Navrhovatel zdůrazňuje, že pohádky mají větší měrou národní а lokální ráz, než jiné druhy lidové prosy, že jsou důležitý pramen pro poznání starobylého života. Domnívá se, že se z nich může soudit! na předslovanské náboženství na Balkáně. Dualistické pohádky mohou býti nápomocny při objasnění otázky o bogumilství v srbsko-chrvatských zemích. Také pro studium epické poesie čeká úspěšný zisk i pro poznání srb.-chrvat, mytologie. (Srov. Godišňak Srb. Král. Akademie XXXIV, 250.)

    jp.

Glasnik etnografskog muzeja u Beogradu. Kńiga I. Уредник Dr. Bořivoje M. Drobúakovič. Beograd 1926. Str. 122.

Na sklonku své 251eté činnosti začalo srbské národopisné museum v Bělehradě vydávati zvláštní svůj časopis, který má, jak 1. svazek ukazuje, širší obsah a snad — bohdá má účel a cíl, stati se národopisným věstníkem všeho národa. Zahájen jest životopisem zakladatele musea, Ste-vana Michaloviče, a popisy jak tohoto musea, tak též sesterských ústavů v Sarajevo, Záhřebe а Ljublani. K tomu se druží kratičký přehled vývoje národopisných prací srbsko-chrvatských od Tich. I. Gjorgjeviée (45—53). — Za tím jest vytištěno několik studií, o důležitějších zvycích a součástkách krojových píše dr. Sima Trojanovič (56—67) s krátkými poznámkami o starších záznamech. Příspěvek k dějinám ženského kroje podává Nikola Zega (68—75), a to o někdejších ženských čepicích, kápích. K tomu se druží článek o kroji v starovlašských vesnicích kolem Ivaňice (93—98). Kromě toho přispěl Veselin Čajkanovič článkem o asylech (76—79), vykládá, dva zvláštní případy: pronásledovaný dovolává se nepřítomného přítele, а ten je nucen jako hostitel ke krevní pomstě, a pronásledovaný hledá útočiště na hrobě. Edm. Schneeweis vykládá „badńak" a „božič" (80—83), personifikace jmen svátků, božič býval první den nového roku, badńak poslední den starého roku. Dále ispu popsány svatební obyčeie v Galičniku v Makedonii a zaznamenány písně s nápěvy (84—93). Konečně jsou otištěny z pozůstalosti L. Grgjiče^B.jelokosiče odpovědi (59—108) na dotazník o písních a nápěvích, zajímavé zvláště pro otázky o vzájemném poměru písní pravoslavných a mohamedánskych Srbů.

Bibliografie národopisných prací jihoslovanských za r. 1925—26 (109 až 121) uzavírá knihu.    jpa.

Prof. dr. Adam Fischer: Zakład narodowy imienia Ossolińskich,

Zarys dziejów. Lwów 1927. Zakład narodowy imienia Ossolińskich. Str. 120.


Předchozí   Následující