str. 421
Úspěšnému rozvoji národopisu nejvíce pomáhaií vhodné příručky, které poučují o všech oborech národopisného badání, shrnují soudobé výsledky a naznačují tím zároveň mezery, jež by bylo třeba vyplnili prací další. Jako svědectví utěšené činnosti na poli národopisu polského uvádím poučnou knihu prof. Fischera, o níž bude v našem časopise referováno podrobněji. Práce Fischerova vyšla dříve než kniha Bystroúova a jest také jinak pojata i zpracována. Autor se soustředil hlavně na vlastní předmět badání a proto jen stručně pojednal v kap. 1. o metodologických otázkách, o poměru etnografie a etnologie k jiným naukám, o významu národopisu pro literaturu, umění atd. Kap. 2. popisuje etnografické území polské, kap. 3. se zabývá kulturou hmotnou, kap. 4. kulturou společenskou, kap. 5. kulturou duchovou a kap. 0. obsahuje vývody obecné. Tak se knihy Fischerova i Bystroňova velmi účelně doplňují: kdežto Bystroň má mnohem podrobnější výkladv metodologické a vůbec teoretické, přináší Fischer více látky pokud jde o jednotlivé obory národopisu polského, připojuje vyobrazení i Dcdrohnější popisy. Práce toho druhu o národopise československém nezbytně potřebu;eme. Upozorňuji tu na podnik Národopisné společnosti, o němž podávám zprávu výše. jh.
Pieśni ludowe z polskiego Šląska. Kraków. Polska Akademja Umiejętności. 1927. Str. 97.
Nákladem komise etnografické Pols. Akad. Um. vydal univ. profesor Jan St. Bystroň sborník slezských písní z rukonisných materiálu chovaných v pozůstalostech Em. Szramka, A. Cincialy a J. Bogera. Ve vydávání se bude po-kračovati; svazek vyšlý letos obsahuje 34 motivů baladických (s četnými varianty) a jako čís. 35 jest připojena píseň konfederatská, složená v duchu písní lidových. Prof. Bystroň připojil poznámky bibliografické a látkovědné. Tato sbírka jest velmi důležitá i pro naši píseň a proto podám obšírný rozbor v přištim čísle NVČ. jh.
Na počest II. sjezdu slovanských geografů a etnografů konaného v červnu 1927 v Polsku vydalo Muzeum Tatrzańskie w Zakopanem knížku Adolfa Chybiňského: O muzyce górali podhalańskich. (Zakopane 1927. Str. 30.) Autor, známý badatel v oboru lidové hudby podává v stručném přehledu vývoj sběratelské činnosti a krátce shrnuje zásluhy jednotlivých pracovníků, kteří se zabývali lidovou hudbou horalů podhalanských. Z nejnovějších prací upozorňu'e na stať slavného hudebního skladatele K. Szymanowského ,.O muzyce góralskiej" (ve varšavském časopise „Pani". 1924.) Bibliografický soupis prací o lidové hudbě goralské doplňuje tuto stručnou, ale instruktivní knížku.
jh.
Stanislaw Ciszewski: Ženská twarz. Prace komisji etnograficznej. Pols. Akad. Um. Nr. 4. Kraków 1927. Věnováno účastníkům II. sjezdu slovanských geografů a etnografů v Polsku, (str. 35.) Jádrem rozpravy známého etnologa polského jest výklad polského slova „kobieta" (= žena), o němž bylo mnoho uvažováno. Ciszewski odmítá starší výklad z čsl. kob = augurium a v souhlase s Brucknerem i Bernekerem hledá v polském slově kobieta výraz původně pohrdlivý. Soudí, že pronikl do polštiny z českého kuběna := con-cubina. Poněvadž slovo kobieta nroniklo do jazyka vzdelaného z vrstev nižších, z literatury tak řeč. „sowizdrzilské" (t. j. z frašek, facetií, anekdot a veršovaných skládání rázu namnoze lidového; Sovizdrzal = Eulenspiegel), lze podle Ciszewského vysvěťliti také neobvyklý suffiks -ieta. Ciszewski by si přál, aby některý badatel český podal podrobnou historii slova ,.kuběna". K těmto výkladům připojil Ciszewski bohatou sbírku dokladů (hlavně slovanských) ze zvykosloví, dokazujících, že žena jest pokládána za bytost nečistou, jh.
Крестьянское искусство CCP. Сборник секции крестьянского пскусства комптета социологического изучения искусств. I. Academia, Ленинград 1927, stran £0ö.
Odborem pro studium selského umění při Sociologickém komitéte .Státního ústavu pro dějiny umění byla r. 1926 vypravena zvláštní expe-
|
|
