Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 422

dice do kraje Zaonežského. Mohla pracovati sotva něco přes měsíc a přes nevelké prostředky sebrala bohatý materiál. Prozkoumala 72 osad ve 4 okresích, a při tom bylo do podrobností popsáno velmi mnoho staveb hospodářských, též kostelních, hospodářského nářadí, krojů i výšivek, výroba domácí, tkaní a j., zpracování dřeva a j. v. Dále bylo zapsáno 42 epických písní, 24 náboženských, 500 různých písní, přes 1000 čtyřřádkových, 278 hádanek, 38 pohádek, 63 zaříkadel a mnoho jiných. Dále na 250 nápěvů podle sluchu a 112 pomocí fonografu, a konečně neznámá dosud divadelní hra, scéna ze všedního života, svatba se všemi důsledky (když mladý manžel musil za svým chlebem z domova).

Tento kraj byl již od šedesátých let XIX. stol. prozkoumán, sbírali tu znamenití sběratelé epických písní, Rybníkov, Hilferding a j. Srovnáváním se staršími zápisy a zprávami mohla nová expedice konstatovati, nakolik se starší život ještě zachovával prese všecky bouře posledních dnů a nakolik ustupoval vlivu nové dohy. Po úvodní charakteristice kraje i osad následují speciální studie o obytném domě (str. 21—49), o selské malbě na domě, zvláště na různém domácím nářadí (51—61), o výšivkách (62—76). Všechny doprovázejí četné ilustrace. Větší část knihy věnována jest lidovým tradicím veršoi-vaným a prosaickým. Zvláštní pozornost byla ovšem věnována řešení otázky, pokud se ještě zachovala bohatá epická poesie známá ze sbírek šedesátých a sedmdesátých let (str. 77—103). Byl epických písní zapsán ještě dosti značný počet, ale přes to jest nepochybný silný úpadek epické poesie a nedaleká doba, kdy naprosto upadne do zapomenutí. Kde se ještě recitují, děje se jen v užším rodinném kruhu; mladší pokolení pozbylo všeho zájmu pro ni, a není hrubě nikoho, kdo by chtěl starou bohatýrskou píseň poslouchali. Také vzpomínky na slavné'rapsody, kteří ještě před 50 lety recitovali Hilferdingovi, se ztratily. I v rodinách proslavených rapsodii silně upadají. Vnuk Iv, Trof. Rjabinina, již 711etý stařec, znal leda dvě písně, i to- zkrácené a porušené. Jeho dcera, 451etá, mohla si leda vzpomenouli na část jiné pisně. Jiní členové této rodiny nikdy se o ně nezajímali, třebas viděli tištěné jich vydání s podobiznou znamenitého děda. Starci a stařeny, zachovavší ještě jakž takž ve své paměti starobylé písně, hrubě ani v kruhu své rodiny jich již neříkají. Sběratelé zaznamenali i připady, kde opět staří lidé se těm písním naučili z knih. Nanejvýše se zachovaly ještě epické písně látek románovitých. Tím, že není komu recitovati, zapomínají se přirozeně. Zapomíná se nápěv, začíná se vypravovati prosou jako pohádka, a to jest počátkem rozkladu a úpadku. Autorka této studie konstatuje některé fáze. Materiál zapsaný jest právě příkladem takových rozkladných fází, autorka srovnává podrobněji nové zápisy se starými. Starší již pěvci, jakož i spisovatelé pohádek, vkládali nezřídka nové pojmy a ncvá slova. A tak nynější ještě větší měrou, bojaři na př. připomínají Vladimírovi, že Staver „спец и грачь на музыке !" — Neméně zajímavá jest další stať o p o-h á d c e a vypravovatelích (104—120). Pohádka zachovala se ještě větší měrou, ale stará kouzelná pohádka ustupuje clo pozadí před povídkami z obecného života, žertovnými, anekdotickými o knězích, o hloupé ženě a ,j. p. Ale vypravovatel shromažďuje kolem sehe větší poslucháčstvo, a povídka vypravuje se velmi živě, vypravovatel nezřídka mění svůj hlas a zdůvodňuje své vypravování nezřídka živou gestikulací. Co do formální stránky jeví se i tu nepopiratelný úpadek, stálé typické formulky, jež starý vypravovatel na určitých místech pravidelně opakoval, nyní se zapomínají, přirozeně, že silně pronikají městské pojmy a slova. Silněji než dříve pronikají literární povídky, též cizí, přeložené prostřednictvím levných časopisů. Projevuje se vliv školy zvláště na nejmladší pokolení, kdež se jemu dostávají do rukou pohádky br. Grimmů, Andersenovy a j. Stejný úpadek a rozklad jest viděti u lyrických písní (121 až 146). Staré písně zkracují se až do čtvrtiny: upadají v zapomenutí, zvláště za posledních 10—12 let. Zapomenuty jsou starobylé hry a ovšem zvláště písně, které se při nich zpívaly. Srovnávání se staršími sbírkami písní až z devadesátých let to podrobně ukazuje. — Následuje stať o selské hudbě (146—164) a t. ř. „protjažnych písních" (165—175). Konečně popsána neznámá dosud dramatická scéna ze života, líčící svatební obřad a život manželů, když manžel musel ženu brzy opustiti za svou prací, scény velice hrubozrnné. hraničící až


Předchozí   Následující