(kromě drobnějších nepřesností), že nevešly v úvahu východní kraje, souřadné skupiny stojí někdy vedle podřadných a jako charakteristikon uvádějí se zjevy i jinde mimo označenou oblast rozšířené. Výstižně jsou však klasifikovány kroje české. Rovněž rozhled po výšivkách a krajkách založen je na dobrém poznání a studiu výšivek, určuje podíl dobových stilů, jmenovitě renais-sance, přiznává však počátky výšivek i pro dobu předrenais-sanční, zvláště ozdobné švy.

Skutečně skvělá je obrazová část díla. Je to bohatá sbírka pečlivě vybraných ukázek lidové práce, takže sama již informuje o umění našeho venkova, zejména o umění, tvořeném profesionály. Z desettisíců obrazů, které prošly rukama pořadatelů, necelá dvě sta byla vybrána, aby představila typy českého a slovenského lidového výtvarnictví a výběr jejich dosvědčuje ovládnutí látky i vytříbený smysl odborníků. Vedle pohledů na obydlí a hospodářství zařazeny jsou i typy vsí a interieury, nábytek vesměs malovaný, drobné výtvarné práce dřevěné i kovové, hojné ukázky keramiky a vybrané kroje, méně výšivky. Mnoho obrázků je tu po prvé otištěno.

Wirthovou sbírkou o lidovém umění česjíoslovenském dostává se nám díla krásného a hodnotného. Doufejme, že budou je následovati ještě další, podrobnější zpracování monografická,

@-------------------------

Этнография, под редакцией B. Д. Виленского-Сибирякова, проф. Д. А. Золотарева, акад. С. Ф. Ольденбурга, проф. Б. М. Соколова и проф. Н. Я. Штернберга. Москва-Ленинград 1926 № 1—2, 1927 № 3.

Po delší přestávce po revoluci, kdy byla vědecká činnost přerušena a starší časopisy zanikly, objevuje se nový časopis, věnovaný etnografii a etnologii. Jeho směr daly okolnosti, které jej k životu vyvolaly: má především informovati jako ústřední orgán o národopisné činnosti, jak na rozlehlém území SSSR pokračuje, má podati soupis toho, co se v Rusku i v cizině za uplynulé období válečné a poválečné vykonalo a v. pojednáních má obraceti zřetel k metodologickým otázkám a k teorii. Oba svazky časopisu přinášejí skutečně rozsáhlé obzory o práci v různých oblastech státu, mnohdy málo soustředěné, ba i roztříštěné, ale vesměs usilovné a vážně pojímané. D. K. Zelenin podal bibliografický přehled národopisných prací ruských za léta 1917—1927, J. M. Sokolov vypracoval podrobnější přehled prací folkloristických za dobu revoluční, A. M. L o b o d a pojednal o etnografii na Ukrajině, K. Kvitka o hudební etnografii ukrajinské, jiní informují o činnosti u Bělorusů, Votjaků, Čuvašů, Tatarů, Vepsů a j. Obsáhlý oddíl Chronika registruje činnost různých národopisných ústavů a společností, z nichž v 1. svazku podává zprávu 46, v druhém 33 instituce. Kroniku doplňuje vítaný oddíl Personálu, přinášející informace o publikovaných pracích a výzkumné činnosti národopisných odborníků. Z četných progra-