str. 110
mových a odborných statí uvádím kritický přehled nových úspěchů, směrů a metod v etnologii od L. J. Šternberga (Sovremennaja etnologia), hlavně v Německu, Anglii a Americe. Ve 2. svazku podal týž autor obsažnou srovnávací studii o víře v boží vyvolence (Izbraničestvo v religiji). B. M. Sokolov rozebral staré zápisy bylin ze XVII. a XVIII, století, D. K. Zelenin popsal primitivní techniku hrnčířskou „nálepem" (au colombin) ve východní Evropě, V. N. Charuzina poukázala na primitivní formy dramatického umění, V. M. Žirmunskij pojednal o problémech německé dialektologie ve spojení s historickou vlastivědou. Drobnějšími materialiemi přispěli E. M. Šil lin g o obydlí, nářadí a výrobcích Abchazců, N. P. G r i n k o v a o oděvu obyvatelstva na řece Tudu v Tverské gubernii a j. — Časopis Etnografija je tedy po každé stránce významný orgán: jako informativní příručka pro seznání pramenů i jako vědecký sborník.
D. S.
@-------------------------
Известия на Народния Етнографски Музей въ София. Година VI. Книжка I—IV. Bulletin du Museé National d'Ethnopraphie de Sofia ѴІ.-ěme année, fascicule I.-IV. 1926. str. 129.
Obsahuje pojednaní prof. A. Jširkova o jménu Бряиьлга (1—6), od St. L. Kostova—Staré domy v Banskú (7—26), od A. P. Stoilóva-Folklor v časopise „Marica" za leta 1878—1885 (27—47), od prof. B, Peneva: Poznámky z cest Borgerova (48—58) z let 1865—1866 od dra E. Petery „Bulharské lidové šperky" (59—80), od Gezy Fechera „Maďarský koník". Pohřební obyčeje Prabul-harů (81—86), náhrobní pomník bulh. chána Kruma; od P. Čileva: Cesta po albánských osadách v Starém Srbsku a v Makedonii Pozoruhodná jest obšírna recense A. P. Stoilova o vydaní P. A. Lavrova Sborníka Verkovičova L, obsahujícího makedonské písně. — V oddíle „materiálů" otiskuje A. P. Stoilov sbírku písní zvláště výpravných s bibliografickými poznámkami. Týž pořídil soupis (128—156) předplatitelů různých bulharských •knih, tištěných od roku 1814 až do 1874 v Bělehradě, Budině, Zemunu, Bukurešti, v Carihrade, Bolgradě a Vídni, i některých ruských knih tištěných v Odessę a Moskvě a j., též rukověti fysiky tištěné v Praze 1874. jpa.
@---------------------
Sčerbakivskyj V,, Osnovní elementi ornament äcii ukrain-śkych pisanek ta ichne pochodžennja. Scciété des seien ces hi-storiques et philologiques Ukrainienne á Prague 1925, 1—24.
Pokládaje velikonoční kraslice za praehistorické předměty a srovnávaje jejich dnešní výzdoby s analogickými ornamenty z materiálu praehistorického, dochází Sčerbakivskyj k závěru, že dnešní ukrajinské kraslice jsou úzce spojeny s reminiscencemi praehistorického solárního kultu. Za základní motivy ornamentu kraslic považuje svastiku, triquetre, osmicípou hvězdici
|
|
