ska a hraničících e ním krajů a připraví ti pracovníky pro vyplnení těchto úkolů. Dále A. Bimboes uvádí 25 melodií kirgizských písní, jež sám zapsal. V předmluvě k těmto písním Biím-boes zmiňuje se, jak velikou úlohu má imrjrovisace při zpěvu kirgizských písní. — Bohužel .ani jediná z kirgizských písní není zaznamenána fonografem. L. Karunovskaja v článku „Несколько песен Костромской губернии" uvádí 25 písní, (melodie a text), zapsané jí v jedné vesnici Kologriviského újezdu Kostromské gubernie od čtyřicetisedmileité selky. Cenná je předmluva Ka-runovské, v níž se uvádí popis jarních „chorovodních" her, jak se konaly před několika desítiletími v této vesnici mezi „Pa-schou" a „zagověniem", a podrobné popsání erotických her, parodujících svatbu a hraných na „svjatki". Tyto hry připomínají hry, hrané na „svíčiňa" v Podkarpatské Rusi (viz můj článek v Monde Slavě N11, 1926, kde je uvedena i bibliografie). Zajímavé je také parodování bohoslužby v této hře.

Pak následují články: Bertels „Теория музыки в современной Персии" Findejzenův „Еврейские цимбалы и цимбалисты Лепянские". Oba články jáoíii 'doprovázeny kresbami a fotografiemi. K poslednímu článku jsou přiloženy noty židovských písní.

@---------------------

Mezinárodní kongres pro lidové umění v Praze r. 1928. Mezinárodní komise pro duševní spolupráci při Společnosti národů rozhodla se na podnět své subkomise pro vědu a umění uspořádati kongres pro lidové umění a to v Praze, v říjnu roku 1928. Sjeizcl bude světového rozsahu a bude věnován lidovému umění všech dílů světa, Evropy, Asie, Ameriky, Afriky i Oceanie. Každýma zemědílem bude se zabývati zvláštní skupina, která vytvoří podle potřeby další sekce; jejich práce však bude se sbíhati v Paříži ve stálé kanceláři, aby byl zajištěn jednotný postup a směrnice.

Uspořádáním kongresu, prvého toho druhu, sleduje komise pro duševní spolupráci vedle shlížení národů cíle čistě vědecké. Chce přivésti k vědecké analysi lidového umění, které obsáhlým programem jednání podá podklad a výstavami, které budou po sjezdu následovali, poskytne další látku. Přispěje i k řešení pojmu lidového umění. Dosud většinou zabývali se 'jím různí odborníci, antropologové, etnografové, praehistorici, archeologové, folklorista, každý se svého hlediska. Kongres postaví do popředí otázku, jaký podíl patří umělci a které prvky krásy přidal předmětu užitkovému anebo sociálnímu zjevu.

Do programu vnášejí pořadatelé dvojí hledisko, nejen vědecké, teoretické, nýbrž i praktické. Jde nejen o studium a vysvětlení jednotlivých zjevů, nýbrž o to, jakými prostředky lze je udržeti a zajistiti jejich lidový ráz,

Rozsah lidového umění pojímá se v nejširším smyslu slova a připuštěna jsou jednání o všech třech skupinách, o umění výtvarném