tování, které působí nemusikálně a je dokonce domácí inteligenci už nesrozumitelné, zvláště tam, kde ztratila styky s lidem.*)

Pro obdivovatele krásných písní ze starých srbských dějin je však lépe, když neslyší, jak se zpívají. Ruský diplomat Rovinskij, který napsal klasické dílo o Černé Hoře, vypravuje, že jakýsi Francouz, obdivovatel srbské národní poesie, si šel písně v Cetyni poslechnouti, ale po krátké době utekl. Protol také srbští běženci za světové války nedělali dobře, když vystupovali se zpěvem epických písní za doprovodu guslí. V Americe si zpívají srbští a chrvatští dělníci při zavřených dveřích, aby se jim lidé nesmáli. Kratší písně nebo úryvky z delších mohou se zpívati před obecenstvem, které jazyku vůbec nerozumí, jen po úvodě, kde se národní epika stručně charakteri-suje; je také nutno předeslati obsah písně.

Hlavní věcí však je obsah a poetická forma. Tropy a figurami bohatý a nesmírně plastický jazyk zní velkolepě v ústech dobrých zpěváků. Také se zpěv tomu, který mu rozumí, po delším poslouchání velmi zamlouvá, zvláště když se pozoruje, jak je zpěvák nadšen pro svého hrdinu a jeho činy, jak se přizpůsobuje běhu děje, jak dává výraz svým citům gestikulacemi, a jak se stává vskutku dramatickým. Začíná klidně a pomalu, ale stupňuje tempo a může přejiti k nevěruhodné rychlosti, při čemž i přestává hráti na svém nástroiji. Ani komorní stenograf nemohl by ho sledovati v takových okamžicích.

Jsou také rozličné druhy zpěvu, zvláště se na mnohých místech rozlišuje zpěv pro venkov a pro vzdělanější kruhy. Vůbec je zpěv v severozápadní Bosně temnější a nejasnější, avšak mnohem živější a srozumitelnější v Hercegovině a na Černé Hoře. I sama hra na gusle může býti velmi zajímavá; člověk by nevěřil, jaké krásné zvuky se mohou vylouditi z tak primitivního nástroje. Mně zůstane nezapomenutelnou taková hudba archimandrita Nikifora Simonoviće z černohorského kláštera Kosijerevo. Musíme se také diviti fysické práci zpěváků, kteří zpívají podle mých pozorování 13—28, průměrně 16—20 desetislabičných veršů v jedné minutě po několik hodin nebo celou noc, často v těsných místnostech před velkým obecenstvem, takže bývají docela zpoceni.

Mně při všem tom nejvíce imponovala krásná dikce zpěváků. Co to znamená zpívati dlouhé písně obsahově správně v bezvadných poetických verších s největší rychlostí! To je možno jen tím, že si zpěváci písní nepamatují doslova, nýbrž