Tu je také důkaz, že království Srbů, Chrvatů a Slovinců neznamená balkanisaci, nýbrž organisaci, sociální, národní a politický pokrok. Velký pokrok znamená i mizení národní epiky. Brzy bude. možno říci: La poésie épique yougoslave orale est morte, vive la poésie épique yougoslave! Bude žití dále svými krásnými písněmi jako. důležtiá složka národní literatury a kultury, bude ještě více a s lepším úspěchem nežli dosud inspirovati básníky epické a dramatické, bude podněcovat! jak velikého sochaře Meštroviće i jiné výtvarné umělce, a obrodí národní operu, což všecko předpovídal učitel a přítel Vuka Karadžiće B. Kopitar již před sto lety. Nicméně zůstane národní epika jihoslovanská velmi vděčným, předmětem vědeckého studia domácích a cizích učenců. Doufáme, že jí bude i francouzská věda stejně jako jazyku věnovati svou pozornost, používajíc svých zkušeností a skvělých, prací o svých chansons de geste a své středověké epice.

Jestliže jsem zvolila Krkonoše, abych načrtla současný stav lidové písně české, není to proto., že by to byl kraj nejarchaič-tější, nýbrž proto, že podmínky v něm poskytují zajímavé doklady ke studiu vývoje lidového zpěvu. Je to kraj vysokých hor, pod samým hřebenem, dělícím Čechy od Slezska. Vesničky roztroušeny jsou po svazích kopců nebo na dně hlubokých údolí a dřevěné chaty rozptýleny jsou daleko po příkrých stráních uprostřed luk a mezi lesy nebo poidle potoků, jakoby hrstí je rozhodil. Dnes je to kraj poměrně průmyslový; v údolích skoro v každé vsi pracují továrny a dělníci, muži i ženy, se scházejí se všech stran. Ale tento rozvoj jest teprve z nedávné doby, z posledních 30—50 let, kdežto dříve zůstávaly končiny ty zapadlé, od světa odloučené a obyvatelstvo, které ovšem nestačila obživiti chudá půda, odkázáno, bylo. od nepaměti jen na dřevařství a na podomácká zaměstnání. Ruční prádlo a domácké rukodělné tkalcovství staly se mu dávno hlavním, ne-li jediným zdrojem skrovného výdělku.

Chceme-li studovati, jak toto prostředí působilo na lidovou píseň, uvidíme, že právě domácké práci musíme děkovali za to, že lidový zpěv uchoval se tu poměrně tak svěží. Zatím co v jižních Čechách zámožný živel selský lpěl konservativně ná odkaze předků, zatím co na Chodsku lidová píseň posud je spiata úzce s celým způsobem života,, v horách východních Čech domácká práce byla příčinou, že lid pěstoval zpěv stále a s láskou. Byla to jeho. radost, jeho. jediné potěšení v jednotvárnosti sedavé práce za stavem.

A rovněž sociální podmínky musíme počítat mezi hlavní činitele, kteří působili i na výběr písní. Nepřekvapí nás tedy,