val svou lásku k duchovním písním a duchovní zpěvy zůstaly mu potěšením duši skutečně povznášejícím. Tradují se v rodinách po otcích, zachovávají se ve starých kancionálech, ve kterých lidé dosud čtou, a zaslechneme mezi nimi i melodie chorálů ze zašlých století. Jako všude na horách vedle ranních a výročních písní jsou to především vánoční písně a koledy, bez nichž nelze si myslit tkalce za dlouhého času zimního, když chaloupky zapadnou sněhem. Koledy živě dosud souvisí se životem lidu, jak svědčí i ta okolnost, že i z nové doby máme koledy s motivy místními. Jsou to písně, které se v duchu lidovém nejdéle tvoří.

Z cizích vlivů, které působily na světskou lidovou píseň, uvádím na prvém místě písně špalíčkové jakožto pramen starý a nejsilnější. Tištěny na drobných listech hrubého papíru, prodávány byly lacino kramáři na jarmarcích a milovníci zpěvu nastřádali si jich doma celé svazky. Nalézáme mezi nimi řemeslné písně o vraždách i o nešťastné lásce, které se střídají se starými lidovými motivy i historickými náměty, vždycky dlouhé s množstvím slok a formy neumělé. A všechny dosáhly u lidu obliby, jednak proto, že byly obsažnější než, lidové písně a působily na cit a pak — poskytovaly stálé novinky. Staří lidé dosud si jich váží, mladí je zavrhují.

Projevem vyššího umění byly již i nejstarší generaci písně umělé. Písně skladatelů vnikly již dávno, do repertoáru horského lidu a splynuly s onou zásobou, jež se po létá vrstvila ústním podáním. U těchto horalů na pohraničí českého, živlu, kteří daleko vynikají jako horliví čtenáři, ba písmáci, politicky uvědomělí a probudilí, zapustily umělé písně své kořeny poměrně hlouběji než jinde a to. nikoli jen namísto, lidových písní, nýbrž vedle nich. Písně zlidovělé šířily se mezi lid od dob probuzenských a na Krkonoších přijaty byly dychtivě: písně lyrické jako umělecký projev, písně vlastenecké jako důležitý prostředek buditelský. U chudého lidu na národnostních hranicích bylo třeba posilovali národní vědomí více než jinde a zlidovělá píseň stala se vítaným pomocníkem. S počátku byli to ovšem učitelé a vlastenci, kteří je šířili, ale záhy přijaly jejich úkol vesnické kulturní spolky a jednoty divadelních ochotníků a jejich působením vnikla umělá píseň do soukromého života tak hluboce, že zpěváci se předstihovali, kdo zná jich více a krásnějších. Zlidovělé písně ozývaly se pak zlá tkalcovským stavem právě tak jako. lidové a nelze se diviti, že staré písničky jim ustupovaly. Ale přece, i jestliže nové písně se považovaly za umění, které povznáší, staré lidové písničky zůstaly mluvou srdce ve chvílích veselosti.

Takový je stav současného, lidového zpěvu v Krkonoších. Je stále živý, díky domácké práci, a co do množství písní vyniká snad i nad jiné kraje, byť i podléhal vnějším vlivům, v jejich výběru. Dnes domácká práce ustupuje tovární, ale lidový