Rytmus svítáníčka objevuje se v mnohých tanečních písních českých, buď veskrze, nebo kombinován s rytmem furiant-ským i obyčejným v metrické formy velmi umělé a hudebně cenné.

Zvláště při mírně rychlé „sousedské" stává se někdy, že tanečníci respektují dvojdobost furiantského rytmu, vyskytne-li se v některém tanci, tím, že jej tančí jiným krokem, totiž obkro čákovým. Tato měna tanečních kroků (sousedská — obkcročák) v témž tanci vyvolala v určitých krajích Čech takový zájem tanečníků, že vznikla řada tanců, v nichž se stala principem. Jakmile se neobjevují v tanci dvoudobé úryvky po třech, není ovšem možno, notovati celý tanec v taktech trojdobých, nýbrž je nutno měniti podle střídavého rytmu i takt.

Tak vznikly tance s proměnlivým! taktem a zároveň s proměnlivým způsobem tančení.*) Obecné jejich názvy jsou: zelené kousky, směsky, kozly, latováky, mateníky a j.; názvů zvláštních je velmi mnoho. Tance tyto lze rozdělili ve dvě skupiny, z nichž prvá obsahuje tance pravidelné, t. j. takové, jež mají veskrze jen jeden rytmický typ. Označíme-li taneční krok sousedské písmenem s, obkročáku o, lze nejdůleži-tější z řečených typů označiti schematicky takto (jména typů převzal jsem od význačných tanců, v nichž se vyskytují):

Uvedu příkladem, tanec s typem „sýkorky" a „padavce"', jenž jest jedinečným příkladem tančeného taktu pětidobého.