Tance a proměnlivým taktem tvoří význačný a specificky český genre lidových tanců. Počet jich je velký (přes, 300) a, vyskytují se jen v Čechách a i tu jen v určitých oblastech. Menší oblast jest v jihozápad. Čechách ,(Domažlicko-Klatovsko), větší v celých severovýchodních Čechách od Mělníka až k Poličce, Na Moravě a na Slovensku jich není (až na nepatrné výjimky ze slezských hranic) a. nejsou ani v Německu, vyjímajíc jedinou Horní Falc, kde byly kdysi pěstovány též s oblibou. Obyvatelstvo Horní Falce jest původu českého a jest i v kroji nápadně podobno Chodům. Hornofalcká a domažlická oblast proměnlivých tanců (jež jsou většinou tanci instrumentálními) tedy patrně spolu souvisely. Záhadnější je souvislost mezi oběma oblastmi českými; nutno ji však předpokládali, protože jsou mezi nimi některé typy společné. Vedla snad přes, Prahu a rostoucí velkoměsto zahladilo její stopy. V oblasti východní dosáhly proměnlivé tance nej větší rozmanitosti a umělosti. Jak jejich umělecká hodnota, tak jejich originalita staví je na jedinečné místo v umění lidovém vůbec.

Vypravuje se zde látka známá: Princ navštěvuje na umělém orlu princezku uzavřenou do věže; odsouzen na šibenici, uletí s milenkou domů. Byla vypravována v lidové knížce „O careviči Malandrachu Ibra-himoviči a krásné carevně Selika-le", srv. Dietrich: Russische VM. 144: Joh. N. Ѵоgl: Die ältesten VM. der Russen 99 a různé lidové verse této