Poznámky ke sbírce M. Azadovského.

princ léťati. Podrobně ise vypisu/jí návštěvy u princeizky. Jí talké ohlásil svůj vlastní původ. Jako v archang. versi, bylo také zde okno pomazáno barvou, která se nedá umývat ani seškrabat. Od šibenice uletěl spolu s milenkou z Francie.

V běloruské versi vypravuje se též o dvou mistrech, o zlatníku a soustružníku. První udělal zlatou rybu a druhý holuba. Jedenáctiletý princ na bolubovi 'uleitěl a přiletěl talké do země, lade se 'mluvilo jinou řečí, Tam byla princezka v nejvyšším patře Gpatrové věže uvězněna. Na všechna okna nalito smoly, i podle toho byl poznán rek, že ji navštěvoval. Doletěl s ní k otci zpět i s děckem.

V litemslké versi 'Ukoval kovář rytou ие střítora a stolař udělail „taba-těrku" ze dřeva. Šestnáctiletý princ ji chytil, zakroutil vrtulí a uletěl. Spustil se do města, kde byla věž, vysoká až pod oblaka. Tu dal král do každého okna nastaviti želeiza, aby se chytil návštěvník. Zraněný princ nalezen a byl odsouzen, aby ispoLu s princezkou byl zastřelen. Před popravou s ní uletěl a střely jich nedostihovaly..

Cikánská verse vypravuje o umělci, který si přidělal křídla a přiletěl až k zámku císařskému. Princ je kouipil a na těch křídlech doletěl k císařskému zámku, který měl tři kamenná a jedno křišťálové patro. Tam byla vězněna princezna a jídla k ní dopravována po provaze. Zde byla podlaha navečer zamazána těstem a v něm zanechaly sledy boty [princovy. Byli odsouzeni k upálení a rek s princetzkou uletěl, marně naň sluhové stříleli.

Přestáváme na těchto paralelách. Sběratel těchto pohádek ve svém úvodě také na této povídce ukázal, jak se v ní projevilo někdejší vojenské povolání vypravovatelovo. Význačný sled jeho můžeme spatřovati zvláště v tom, že výrobce dřevěného orla se' nabízel s něho naikresliti plány všech krajů. Tato povídka je prosta všech obratů a formulí charakteristických právě pro ruské pohádky. Nadto třeba vytknouti, že mezi částí vypravující o tomto zhotovovateli orla a jeho soudruzích a mezi vlastní povídkou o dobrodružstvích princových užil přechodní fráze: Nyní zanecháme tohoto výrobce orla, žije pěkně se ženou a dětmi. Budeme mluviti dále. Taková fráze je tuším ojedinělá v ruských pohádkách. Joh. Bolte (Name und ■Menkimal des Märchens, FFC. 36, sťr. 23 d.) uvedl '.podobné příklady z pohádek německých, západoevropských, též některých orientálních a spatřuje v tom pokračování středověké techniky vypravovatelské. Nalézáme je porůznu v pohádkách slovenských: Matka létala bez hlavy po sousedech, když syn zmizeil, ale nikde nic nevyzvěděla. „A májku necháme tu bědovat a puojdeme za synom." Polívka Súpis IL, 17. Tak v povídce hornoslezské: Teraz niechamy tego... Malinowski IL, 64; anebo z Poznańska: Když bylo vypravováno, kterak rek vysvobodil tři princezky z podzemí a byl od bratří zrazen, praví vypravovatel: ... Teraz bedemy gódác o tom gupim królewiczu co ostal w ziemi. Kolberg XIV., 106.

Zachována je tu jen typická formulka závěrečná, jak bylo již v úvodě připomenuto. Liší se ovšem v podrobnostech od běžné formulky: Vína, piva mnoho pil, a k tomu dodáno: огурцами закусил.

Č. 2.

Jest to verse povídky zvláště ve východní Evropě velice rozšířené. Афанасьев II. 68; Ончуков 161 Jß 60; Зеленин Перм 207 č. 24; 383 č. 72; Вятка 60 č. 13; Соколовы 117 č. 66; Смирнов 39 č. 5 Зап. Краснояарск IL 159 č. 38 Живая Стар. 30, 286 Образцы мордов. нар. слов 243 č. 12; Худяковъ Матеріалы 95 (fin.); Сборникъ ыатер. кавказ XVIII. Л 3 str. 87; XIX. od. II. str. 8 č. 2 Добровольскій Смол. Сб. 1.569; Federowski Lud białoruski II. 62 č. 51 Грин-ченко: Этнограф. Матер. II. 244 Č. 182; Этнограф Збирник VII. 7, 112; XIV 29; Gaeter Rouimanian Leg. F. Tales 10; Dobšinský VIL 83; Polívka: Súpis III. 450 č. 66; Шапкаревъ Сборник VIII. 221 č. 123; Zborník nar. život jslav. 18, 139 č. 48 (zlomek). Podobně také Sklarek Ungar V. M 162 č. 15. Takový je také úvod tatarské povídky u Vasiljeva 85 č. 30 a.

Průběh děje v sibiřské versi jest celkem obvyklý. Vytknouti možno leda, že dabei ukladá rekovi, aby přes noc vystavěl proti jeho paláci