Obyčejně — сейчас весельш пирком да за свадебку (Afanasjev L, č. 77, 111. 223, 338; Ončukov 134; Smirnov 88 a j.).

Čís. 8.

Jiná vojenská historka, jejíž děj se odehrává v Petrohradě za Petra Velikého, asi literárního původu. Princezka dočetla se v novinách, že se ujala móda přilepovali na tvář „mouche". Prostý sedlák, voják, nemůže to přirozeně míti z podání.

Čís. 9.

Povídka ilustrující přísloví — „U Boha modlitba, u cara služba se neztratí." Car dal vojákovi prsten, aiby jej dal u zlatníka poněkud izmenšiti, dal ho opiti v kuchyni a prsten hodil do Něvy. Když došla lhůta měsíční, koupila žena štiku a v ní byl nalezen prsten.

Čís. 10.

Čistě vojenská povídka, vypravovaná ryzími, vojenskými výrazy; jsou ovšem některé sledy pohádkového slohu, jako — скоро-лп долго-ли, a только я тибя поймаю anebo п bot ане долго ли мало по саду хадили. Jinak jest to kryptadion bez souvislosti s běžným lidovým podáním.

Čís. 11.

Obměna známé látky „Almužna desetkrát se vynahradí" (srv. Kubín, Klad. pov. I., 118, č. 61; Podkr." vých. 422, č. 145). Místo obscénního motivu o cestě papežově do Říma, jest tu — „Juda hříšný sazen do pekla", stejně jako Русские заветные сказки JS 49 str. 130.

Čís. 12. '

Dosti zachovalá verse látky, rozebrané od Bolte-P. II., 149, č. 81. „Bruder Lustig".

Čís. 13.

Verse látky o zápase lstivého člověka, zde cikána, s obrem, zde drakem; předeslán úvodní motiv: drak vyžral celou vesnici až na jednoho. První zápas: voda z kamene vytlačená (Bolte-P. L, 163); druhý zápas ve hvízdání (Kubín, Podkr. záp. 546); třetí: cucán imá iprivésti býka a váže všechny býky za ocas, je to obměna obvyklého motivu, že má přinésti celý strom; za čtvrté má v kůži přitáhnouti vodu ze studně a okopává celou studni (viz Bolte-P. III., 333, motiv A.), za páté má přitáhnouti dub a dělá provaz, aby přitáhl několik dubů (Bolte-P. III,, 333, motiv B); za šesté, cikaň zve draka k sobě, změj zapřálil koně do kočáru, cikán sedl si na kozlík a když cikáňata poznala svého otce a křikem ho vítala, vykládal cikán drakovi, že prý volají, „tatínek jede a veze nám draka na snídaní". (Kletke-Märchensaal III., 371, č. 29; W. A. Clouston — Pop. Tales and Fictions L, 145; Сборнпкъ мат. кавказ. XII.; část L, str. 137 sl.

Čís. 14.

Dosti zachovalá verse hojně zpracovaná od středověku i v lidových knížkách ruských (viz Ровннскпй Рѵсскіге наоолные карттшкп L 381, č. 154; Weeselski, M.d. Mittelalters 66, .216, č. 24; Polívka Opav. han. 48, č. 12).

Čís. 15.

Spojeny jsou tu různorodé motivy. Voják odpočívá na hrobě, nebožtík ho obehraje do naha, ale dal mu 'potom „košel-samoťrjas", tím obehrává voják jiného vojáka, udělá ho svým sluhou, v městě obehrává generála. Nyní následuje vlastní látka, princezku dostane, kdo ji rozesměje. Jsou tu motivy, odlišné od běžných, viz Národop. Sborník X., sír. 69 a násl. a Podkrk. záp. 693, č. 134. Princezka spí neklidně, cítí pod hlavou husí péro a labutí pírko, obyčejně se tak zkouší, je-li to skutečná princezka (Kl e t k e-Mär-chensaal IL, 189, č. 2). K tomu připojen potom motiv: Princezka dostane toho ze dvou ženichů, ke kterému se obrátí. (Národopisný Sborník X., 76 a ĆL; Podkrk. záp. 311 a Podkrk. vých. 432, č. 202. J. Polívka.